Queen of the shop

12:00

Náš zákazník, náš pán... nebo spíše náš prodavač, náš bůh?
Jak kde.

Po docela dlouhé době jsem zase doma a konečně jsem začala chápat, proč jsem se v Praze ze začátku tak bála chodit do obchodů.

U nás v Třinci je to totiž tak: Prodavačka je bůh. Ona prodává a pokud se jí zákazník znelíbí, vůbec nic muu nemusí prodat. Zákazník je tam jenom nějaký hej počkej. Není to asi ve všech obchodech...ale z toho co jsme za poslední dny zažila mi fakt spadla čelist.

Nejprve květinářství.
Sestra potřebovala v neděli kytku pro předsedu maturitní komise. A že jsme byly zrovna u tesca, zašla se zeptat do místního květinářství. Za mnou přišla zkroušená, že prodavačka je blbá. Tak jsem tam šla s ní. Jenom jsme vešly, jenom jsem se koukala na těch mizerných pár košťat co tam měli, bába se na mě podívá a spustí: "Na ty chryzamtémy se nedívejte, to je jak na pohřeb, chlapovi leda rudé růže, nebo tady ty anturky kupují..." Tón hlasu bych popsala jako vrcholně nepříjemný, naštvaný, lehce hysterický. Chlapovi rudé růže? Nebo anturie, jeden květ za stovku když rozpočet je 80,- na cekou kytici? Podívala jsem se jí do očí, řekla naschledanou a odkráčela.
Bohužel, všechny květinářství s příjemnýma prodavačkama už byly zavřené, takže nám zbyla jenom Hypernova a "její" stánek. Prodavačka si naštěstí uštěpačné poznámky dovolila až na konci. Jinak bych asi odtáhla sestru a jejich předsedovi maturitní komise něco někde naškubala.

A dneska "restaurace".
Jeli jsme s tátou z nemocnice a zastavili jsme se na oběd u vietnamců, v jejich fast foodu. Pro lepší komunikaci se zákazníky si najali "NÁÁDHERNOU" slečnu, která vyřizuje objednávky a u které se platí. Stála jsem tam, koukala se po vyvěšených obrázcích jednotlivých jídel...a madam musela být už notně nezvozní "No, tak co chcete, tak už si konečně vyberte..ne toto nemáme...odběhla...tak co chcete za polívky? Tuhle? TOTO?!" Potom mi vynadla že ji dávám stravenky na více peněz než to stálo, pak klepala nehtama do pultu, když jsem příliš pomalu vybírala drobné z peněženky...

To by se v Praze stát nemohlo. (asi mohlo, ale ještě se mi to nestalo)

Konečně jsem pochopila svůj děs, který mám, když mám jít něco půjčovat/vracet/reklamovat/objednávat. Jestli jsem vyrůstala v takové prostředí, kde prodavačka je ten hlavní a na zákazníka (zejména pokud nevypadá staší než je ona) si může dovolit zvyšovat hlas, vůbec se nedivím, že v obchodech mám tendence se pohybovat tak, aby mě prodavačka neviděla a nechat si od ní prodat všechno, co mi ona prodat chce a neozvat se, když se mi něco nelíbí.

Svůj region mám více než ráda, ale tohle mi fakticky zvedlo mandle.
Zjevně, v goralii ještě převládá socialistická obchodní morálka.
Ale nebojte se dámy, příště se nenechám a řeknu vám, co si o vašem chování myslím.

Máte negativní zkušenosti s prodavačkami, servírkami a podobně? Bojíte se vyvolávat konflikty, tebo to těm hvězdám klidně, od plic, vrátíte?

You Might Also Like

13 komentářů

  1. Mám to úplně stejně, jenom mám své špatné zkušenosti z Ostravy. Kvůli našim nepříjemným prodavačkám a úřednicím mám dopředu strach z jakéhokoliv vyřizování a v obchodech se vždycky bojím, že za mnou prodavačka přijde a bude mi chtít něco doporučovat, protože já ji nedokážu odmítnout. V Praze se to pomalu učím, tam ty prodavačky nejsou tak oprsklé...

    OdpovědětVymazat
  2. myslim,ze toto co popisujes sa deje aj v malych aj vo velkych mestach,ale vo velkych mestach uz pochopili ze nas zakaznik nas pan.
    AKurat aj ja mam podobnu historku z kvetinarstva-mala tam 4 a pol kvetu a ked som sa opytala (slusne) ze ci nemaju este nieco ine tak ma dobreze nevyhodila..

    OdpovědětVymazat
  3. Moje mamka má malý obchůdek, kde sama prodává. Někdy jí pomáhám a v práci za ni zaskakuju...

    A nikdy bych si nedovolila být nepříjemná, nedej bože hnusná, na zákazníka!!!To mi vždycky máma "lije" do hlavy!!!Náš zákazník, náš pán. Prodavač, pokud je dobrý obchodník, tak ví, že i když zákazník vybírá 2 hodiny a nic nevybere, tak se k němu musí chovat hezky a mile.

    Já mám špatnou zkušenost jen s jedním autobusákem, který mě seřval, když jsem mu platila "hnusnou" stovkou(za to nemůžu, že jsem ji takovou dostala).
    Na jeho primitivní stížnosti jsem mu odpověděla, že peníze jsou peníze a je jedno, jak vypadají..A už mlčel. Tak..Jinak staré prodavačky "minulorežimačky" mi jsou uplně volné - slepice!

    Když se člověk chová jak hovado, tak daleko nedojde...a taky to hodně prozrazuje výši intelektu dotyčné osoby:)

    OdpovědětVymazat
  4. Ahoj.) Jak jsi se ptala - jsem u Bohemia model

    OdpovědětVymazat
  5. Nehorsi zkusenosti mivam s mladyma servirkama v hospode(nebo holkama na brigade), nejlepsi jsou v hospode zkusene otrele zenske tesne pred duchodem...ve smisenkach na vesnicich nebo mensich mestech tam jsou prodavacky desne, tvari se ze je clovek otravuje, stejne tak majitelky nejakych pochybnych butiku(dovozy s polska, akorat za trikrat tolik)
    nejradsi mam prodavacky z velkych koncernu (DM drogerie, textilni znacky), v pohode jsou i zenske v sekacich...

    Ale ono jak prodavack,y kazdy clovek co ho nebavi jeho prace a pracuje s lidmi, tak jim to dava sezrat.

    OdpovědětVymazat
  6. jo a jsem rad ze pises tak caste clanky

    OdpovědětVymazat
  7. Ja mam spatnych zkusenosti strasne moc a vesmes z Prahy bohuzel :( Hodne se to zlepsuje a treba v retezcich uz si nedovoli byt neprijemni, ale nikdy nezapomenu na jednu prodavacku z drogerie na sidlisti Chodov. Kdyz jsem se ptala po puncochach, servala me, ze jak pry to ma vedet a ja ji rekla, ze prece neni mozny, aby to nevedela a ona z toho byla strasne vytocena a kricela po mne jeste venku :D proste jeste se mame od "zapadu" hodne co ucit, ve sluzbach teda urcite

    OdpovědětVymazat
  8. u nas (roznov a okoli) takove zkusenosti vesmes nemam, ale z dob, kdy jsem byla "mala" (na stredni, zakladce) tak si takove chovani pamatuju a tak kamkoliv prijdu, tak se snazim byt co nejmilejsi, aby na me taky byli mili.. takovy muj zpusob obrany :)

    OdpovědětVymazat
  9. Tak to teda aj ja velmi dobre poznam a cim mensie mesto tym je to horsie

    OdpovědětVymazat
  10. Všetko je o ľuďoch. Sama momentálne predávam v butiku. A je mi jedno, či vojde mladá slečinka nahodená od hlavy po päty alebo starousadlo pôsobiaca "mamina". Každý si zaslúži pozdrav na príchod a odchod a úsmev po celý čas. Slušné a milé správanie ma nič nestojí, tak prečo byť nevrlá a protivná? A keď som milá ja, tak je predpoklad, že ani kupujúci sa nebudú ku mne správať hrubo.
    A ja sama mám skúsenosti tak pol na pol. V poslednej dobe len dobré, ako keby strach o zamestnanie spôsoboval, že sa každý snaží byť milší a naozaj sa snažil zákazníkovi vyhovieť.

    OdpovědětVymazat
  11. Ha! Kez by Praha byla lepsi! Neni ani trochu lepsi o zkusenostech s "naservisem" bych mohla psat romany!

    OdpovědětVymazat
  12. Vážení,posaďte se na týden za pokladnu kteréhokoliv hypermarketu a až vám třikrát denně někdo nevybíravě vynadá,zákazníci vám vyčtou vše od nefungujícího záchodu po špatnou cenu,za kterou prodavačka ve vetším obchodě nemůže,protože každý odpovídá za svůj resort a až budete z přepracování málem kolabovat,protože každý obchodník chce ušetřit na pracovní síle,takže prodavači pracují za dva i za tři(v Praze zajisté ne,všichni víme,jak se v Praze pracuje),pak suďte prodavače.Ať si každý vyzkouší na vlastní kůži,jaké to je,když s vámi zákazníci jednají v domění,že když si zaplatí nákup,koupí si tím i prodavačku a můžou si s ní dělat,co chtějí.A v neposlední řadě pracujeme o víkendech a svátcích,máme i dvanáctihodinové směny,aby jste si vy mohli kdykoliv pohodlně nakoupit,takže s rodinou se vidíme kolikrát půl hodiny denně.Přesto mám svoji práci ráda pro tu většinu slušných zákazníků a pokud se ke mě chovají slušně,udělám pro ně,co je v mých silách...

    OdpovědětVymazat
  13. To anonymní: Vždycky pozdravím poděkuju, usměju se. Vím jak těžká práce to je a a usměju se, i když pokladní mlátí do klávesnice, mračí se na mě a škube mi kartu z ruky a pak ji háže na pultík. Chápu, že toho musí mít plné kecky. Ale v obchodě rodinného tipu, tam tohle chování nepochopím a chápat nechci.

    OdpovědětVymazat