Těšíte se? Asi by jste měli!

21:55

Moje osobní pocity jsou smíšené. Trochu se vás bojím.



A začínám mít pocit, že pokud se do nějakého dne vecpe "ten chlap" (rozumněj Michal) tak ještě v devět večer mám jazyk až na vestě.



Páteční ráno jsem si prožila přesně podle plánu, jako královna.

Vztávání do pokoje prozářeného sluncem, lehká snídaně, dlouhá sprcha, čtení blogů. Vyfoukala jsem si vlasy, vytvořila makeup, nastříkala "parfém" na místa k tomu určená a pečlivě se oblékla.



Není to tak docela obvyklé, ale inzerovaný "něco mezi Dolce a Gabbana a LV" jsem na sebe nakonec nasoukala a s hlavou hrdě vztyčenou vyrazila světu vstříc.



Pevně stažená v pase, široká sukně, vypasovaný krajkový top, šněrovací botky, svetřík. Cítila jsem se i pod kabátem jako dáma i když jsem před desátou postávala na rohu, hřála se o paprsky slunka stékající po Václaváku a listovala Metrem.

Cha, prý chvíli. Pípla sms od Michala a těch 45minut uběhlo příjemně a uvolněně, i když jsem do sebe soukala čokoládový muffin a měla pocit že "žeru jak prase" (sorry Pussy, na ten jsem zapoměla v seznamu).

Začínám mít pocit, že tyhle dostaveníčka jsou čím dál více inspirativní, zábavnější, uvolněnější a snad bych se troufla prohlásit i něco více...ale to třeba později.



I tou ločení bylo takové...lidské, plné těšení.

Ťápali jsem dolů po schodech, opírala jsem se o umělecky kované mřížoví a v hlavách nám oběma krystalizovaly myšlenky. Michal si pravděpodobně ještě teď srovnává v hlavě neurčité WTF...posezení v kavárně proběhlo o mnoho decentněji, než minule. Bohužel, bohudík, kdoví, jisté síly jsou třeba pro vznik umění - vždyť na tom je založen celý vesmír.



Nemohla jsem se odtrhnout. A tak už vím, jak vypadá Ivana Follová. Mrzí mě jenom, že jsem si nezapamatovala jméno obchodu ani majitelky, ale pokud máte tu moc, veďte kroky svých business přátel do Hlavsovy ulice, protože jestliže se má mladá manažerka někde dobře obléknout, pak tam!

(Přála bych si být toho povolání, protože pak by cena té krásy dosahovala pouze části mého měsíčního příjmu.)



Michal šel svou cestou a mě čekala "příjemná část dne" - tedy, tak by to asi řeklo mnoho žen.

Zatímco mi ujížděly vlaky, koupila jsem si rukavičky a límec, moudrou knihu a sestřičce výbavičku.

(Ne, není těhotná s miminkem, je plná inspirace a tak jsem, díky slečně která rozdávala slevové kartičky, utratila v Sephoře čtyřmístnou částku na štětcích)

Doufám, že tenhle "mega předvánoční dar" nakonec nebude ležet v koutě.

You Might Also Like

0 komentářů