Tajuplná akce

18:40

Po dlouhé době jsem včera byla přítomna na focení.
Ni jako stylistka, kadeřnice nebo modelka, nýbrž jako asistentka fotografa.

Informace podané mi předem byly velice kusé. - O půl třetí pod ocasem, vem sebou co uznáš za vhodné, asi bude třeba přepudrovat. Oblečené netřeba řešit, slečna bude mít kroj.

Netušila jsem co si představit. A tak do kabelky putovala základní výbava - tupírák, lak, sponky, makeup, korektor, pudr, tvářenka... rtěnky, které mám oblíbené, ani nevytahuju.

Seděla jsem u koňského zadku, kolem chodil ten protestující pán, restaurátoři krémovali blonzové detaily. Kdo asi přijde? S fotografem jsem si předtím jen krátce a abstraktně dopisovala a bývají to občas docela divní týpci...
Nakonec po prozvonění vytáhl mobil z kapsičky vousatý pán, s krosnou na zádech, oblečený jako z vysokohorské tůry (což se po chvíli potvrdilo, ještě ráno byl na horách), jenom z batohu čouhal místo spacáku stativ.

Dobrý den - Ahoj ... klasický seznamovací rozhovor, z pána se vyklubal zvídavý sympaťák původem z Frýdku-Místku (Proč mám pocit že v Praze jsou všichni kreativci z východu - od nás nebo ze slovenska?)

Co se bude fotit? - Plakát pro výstavu v Národním Muzeu. - aha, a kde? - já jsem myslel že tady, ale to lešení je hloupé ... Chlapi z žebříku a vysokozdvižného vozíku krémovali sochám obličeje a nevypadali, že se chystají zkončit.

Chvíli jsem dělala "modelku" při hledání nejlepšího místa. Na lavičce, na zábradlí do metra, ale nevymysleli jsem nic, pokaždé bylo pitomé pozadí. Tři hodiny byly tady, každou chvíli měl dorazit zbytek týmu a tak jsme to nechali osudu a zapadajícímu sluníčku.

Podle čeho je poznáme? - Ona má kroj, a on fialové vlasy. A je s nima nějaká paní....hmm, to bude zajímavé.

Dorazila slečna v Horňáckém kroji po svojí (pra?) babičce, s dokonalým makeupem světle bílé barvy. "Nějaká bledá, ne?""To já jsem vždycky." "Jde s tím něco udělat?" - významný pohled na mě...jasně že jde. Zaryla jsem štětec do tvářenky...a nic. Že by silnější kalibr? Vytáhle jsem červenou rtěnku, udělala pár teček na každé líčko s tím, že se to rozmaže. Jenomže ouha, rozmazat to sice šlo, ale otisky rtěnky byly stále partné (nějak jsem zapoměla že v té zimě je rtěnka stuhlá jak ...) Vrhla jsem vyděšený pohled na zbytek družiny, ale naštěstí si toho nikdo nevšiml a měla jsem chvíli čas zachránit co se dá. Rtěnku jsem smíchala s krémem, celé ještě přepudrovala a výsledek...vypadal jako by slečna Lucie vyběhla eskalátor na míráku, prostě folklórně.

Po chvilce zimomřivého čekání přišel i "pán s fialovými vlasy". Na pravé půlce obličeje vytetovaný nápis punk rock, na levé tváři pistolku, bez předního zubu, ale děsný sympaťák. Jenom vlasy neměl fialové, prostředkem pokérované lebky se táhlo kraťoučké číro razící oranžové barvy. Bylo vidět jak nepřipravení zalapali po dechu. Bomba!

Nadšená paní grafička a pracovníci NM vysvětlili, že se jedná plakát na chystanou výstavu "Nové pověsti české", na kterém se má snoubit stará klasika s novou klasikou. Jak už u národopisného muzea bývá zvykem, vystaveny budou hlavně kroje. Regionální i punkové :-)

A tak slečna Lucie v prastarém škrobeném skvostu a pan Ondra, uprostřed Václavského náměstí, hráli nesourodý, leč spokojeně zamilovaný pár.

Turisti valili bulvy, snažili se vyfotit co se dalo a paní grafička je vyháněla ze záběru. A zatímco jsem držela blesk ve vhodné poloze, sluníčko zapadalo, prsty odumíraly zimou a tak, když se nakonec dofotilo, všichni zmrzlí muži a ženy se bleskurychle rozprchli.

Těším se na plakáty, které prý mají viset po celé Praze. A taky na výstavu...mimochodem, pokud by jste měli doma schované nějaké originální punkové artefakty a byli ochotni je zapůjčit na výstavu, napište.
Moje savované kalhoty už maminka poslala do věčných lovišť ... nicméně

Punk's not dead!

You Might Also Like

5 komentářů

  1. Myslím, že bych se chovala podobně jako ti turisti, nebo aspon koukala s otevřenou pusou :) to musela být akce :)
    Jinak, to s tou postavou se těžko věří, hlavně někomu kdo na sobě hledá spíše chybky a srovnává se s ostatními lidmi co to jen jde..A stojíš, nebo postavíš se ještě někdy před foták Ty jako modelka?

    OdpovědětVymazat
  2. Z toho, cos napsala, se na plakaty uz moc tesim!

    OdpovědětVymazat
  3. Email bych ti ráda napsala kdybychom si mohli občas popovidat, ale nechci ho tu zveřejnovat, nenapadá jiná možnost? :) pokud ti to nevadí, jsem o dost mladší než Ty

    OdpovědětVymazat
  4. Baví mě číst si tvoje mini reportážičky z různejch focení, je to jako bych tam byla a celý to pokaždý pozorovala. A zároveň bych tam být chtěla a pozorovat a dělat poskoka a třeba se něco přiučit;) kdybys někdy potřebovala nějakou "podržtašku",která si nechá omrzat ruce, budu juchat;)

    OdpovědětVymazat
  5. to Alenka: Spíše naopak :-D ty máš s tím vším mnohem více zkušeností než já!

    OdpovědětVymazat