S vytřeštěnýma očima a otevřenou pusou

10:56

(Showroom HM)

Když jsem Michala viděla poprvé, nikdy by mě nenapadlo co z toho vyleze. Na ulici na PFW na mě zíral originálně oblečený pán a když jsme se znova (tedy naše fotky) setkali na tonbogirl, navázali jsme kontakt. Tento geniální kreativec, návrhář a osobnost s vyhraněnými, ale mi příjemnými názory, se postupně stává mým "guru". Když mi prozradil, že ho pozvali do showroomu a nabídl, že bych mu mohla dělat doprovod, samozřejmě jsem nadšeně souhlasila.

Zkrátila jsem pobyt v milované domovině a v 10:00 doběhla na schůzku před Cartiera. Vyrazili jsme směr václavák, Michal elegantní jako vždy, já, no, snaha byla.
Dveře do budovy se otevíraly a zavíraly pomalu, majestátně a hlavně samy (což nám došlo po tom co jsme zápasili s klikou). Paní v recepci nás poslala správným směrem a do bílých místností nás vpustila Katarina, oblečená podle podzimních "tržních" trendů - tedy hnědá barva a vesnický styl. (Ano, zírala jsem jak kdysi Michal, nejvíce se mi líbil pásek přes rozepnutý svetr)

Posadili jsem se na gauč, dostali po skleničče vody a já osobně v rozpacích okukovala interiér. V hlavě mi blikala kontrolka "holka, tady ty nemáš co dělat" a myslím, že něco podobného napadlo i Katarinu. Michal se na gauči rozvalil s nonšalancí sobě vlastní a vykládal o připravované kolekci (a zákeřných řemeslnících - jedinná nepříjemnost celého dne, zato opravdu šťavnatá)

Pak přišla řada na mě - obhájit si své místo na měkké pohovce. Ze začátku jsem skoro koktala nicméně, když přišla řada na blog, chmury se rozplynuly, protože když padle heslo Alice, není možné se neusmívat :-)

Káťa vykládala o nové kolekci, o showroomu, jak to u nic chodí... Příjemné posezení s lidmi, kteří trpí stejným zájmem.

Byli jsme vyzváni k prohlédnutí všech vystavených kousků a vyzkoušení toho, co nás zaujalo. Nesměle jsem vztala z gauče, pořád ještě plná jisté nepatřičnosti. Michal zkoumal materiály a střihy, já kompetenci s "přehlídkovými trendy" a kombinační možnosti. Zkusila jsem dvoje šaty, sukni a tričko. Není nic horšího než když člověk ví co chce.

"Tak co se vám nejvíce líbilo?" Mojí duší se rozeznělo toužebné ách a pohled padl na masivní a výrazné náozdoby. "Náhrdelníky, co největší..." "Tak se podíváme co tady je..."

Z krabice na světlo boží vytáhla "chomout". Věc, háčkovanou ze stříbrné příze, uvnitř vycpanou, v nejširším místě 5 cm tlustou. Vykulila jsem oči, čelist mi poklesla, neartikulovaný zvuk úžasu se mi naštěstí podařilo udržet uvnitř. Katarina se smála, vytáhla celou bedničku bižu, dva masivní stříbrné náramky, náušnice, řetízky s prstýnky, "papouškové" náušnice (ty jedinné jsem kdysi zahlédla v obchodech)...
"Nechceš ještě tohle? Nejceš si zkusit ještě nějaké šaty?" Byla jsem v lehkém šoku. Vzpoměla jsem si na úplet s hadím vzorem, který měla na fotkách z Acne párty Anit z fashionbooku. V okamžiku jsem se proměnila v šedou anakondu, na krku tlustý náhrdelník a v obličeji výraz naprostého blázna. (Jako holčička která si k pokladně nese velikánskou panenku a doufá, že tatínek vytáhne zlatou kreditku...)

Meziťím dorazila i druhá Káťa, byla ověřena existence mého blogu a všichni tři - Michal i obě slečny mě velmi pobaveně pozorovali.

Čas se krátil, parády putovaly do taštiček a já opravdu nemohla uvěřit tomu, co se děje. Pocit že každou chvíli se na mě vyřítí někdo z ochravky a začne křičet? Eh? Zazvonil zvonek, vztoupila Jana Plodková a tak jsem se rozloučili a vyrazili do Pražských ulic, já teda poměrně v rozpacích a trochu červená studem. (Nejsem žádná krásná, fotící a vysoce navštěvovaná bloggerka. Nedostávám "tisíce děkovných dopisů" a říkám to co si myslím, i když to není vždy politicky korektní. Jak si můžu dovolit se cpát do podobné společnosti? Whumpf. Jsem z toho poměrně paff, pfff...)

Když jsem si na sebe večer navěsila masivné stříbrné kosočtvercové náušnice s kamenem a dva odpovídající náramky, boty na podpatku a jednoduché černé mini, nesla jsem se jako bohyně. Tak jsem se ještě nikdy předtím necítila.

Asi začnu vrážet do ozdob mnohem více peněz než doposud.
:-D

You Might Also Like

18 komentářů

  1. HM Showroom, nj. Moc hezky jsi to napsala. Trošku si teď připadám, jako bych tam také byla :D.

    OdpovědětVymazat
  2. Víš co se mi na Tobě líbí? To, jak umíš svěle popsat svoje pocity, nálady, není pak vůbec těžké se do Tebe vcítit a články mnohem víc prožít.

    Začínám mít Tvůj blog čím dál tím víc ráda.

    OdpovědětVymazat
  3. Oli!!! teď jsi vyjádřila přesně moje pocity! ach jo mrzí mě že sme se nepotkaly! (a to s tebou byl ten boží muž co byl u tonbogirl chvíli po tobě? mrzí mě to ještě víc :D )
    a děkuju za krásnou zmínku :)

    OdpovědětVymazat
  4. To se Ti nedivim ze jsi se bala, kdyz jsi tu castokrat showroom hanila...
    Brzka

    OdpovědětVymazat
  5. ty jsi dobrý pokrytec. Chudinko.

    OdpovědětVymazat
  6. http://cs.wikipedia.org/wiki/Pokrytectv%C3%AD

    Asi jo.

    Díky za pomoc při objevení "nového slova". Zatím jsem nad tím nikdy nepřemýšlela, ale je dost možné, že právě v tomhle může být moje charakteristika. Sice to není příjemné přemýšlení na dobrou noc, ale přesto za to děkuju. Mimochodem, víte, že vyznávám vintage, ale moje nejoblíbenější kousky jsou nové? Že používám řasenku, ale nerada ji vidím na jiných, že si barvím vlasy, ale jiné za to kritizuju, že nemám ráda tlusté lidi, ale sama mám celulitidu na stehnech? Modelky obouvám do bot na vysokém podpatku ale nosím v 99% plochou obuv ....? Padlo tady i slovo zásadovost. Znám dva zásadové lidi a dala bych ruku do ohně (a to mám s popáleninama svou zkušenost)za to, že by jste je nepovažovali za příjemné společníky.
    Tak asi tak.
    Ono, co je to asi za člověka, (já) který nemiluje snoby, ale chodí na svobské VIP párty, že?

    OdpovědětVymazat
  7. Olgo, ale přece jen..po všech těch uštěpačných poznámkách, které jsi napsala na téma blogerky a showroom..necítila si se trochu trapně? nebo nepřemýšlela si nad tím, jestli to třeba K a K četly?

    OdpovědětVymazat
  8. No jo, to je pravda, co tu píšeš. V tomhle komentu. Achjo, člověk někdy čeká víc a nemá nic. Čeká hrdou Durduin, co se nebojí vlků a tančí při měsíci, a pak se to něčím smrskne na obyčejnou (ne ve špatném slova smyslu) holku, co chce jen trochu ohřát u ohně, pojíst pečínku a patřit do středu tlupy. Co mi ale vlastně vadí, když sama sice ve smečce nejídám, ale neumím o tom zasejc tak psát, abych přiměla lidi k podumání. Co mi teda, heršvec va! Asi to, že sem si udělala chiméru a ta se mi teď rozplynula jak ta pára nad hrncem cibulačky z Imperiálu ;-).
    V.

    OdpovědětVymazat
  9. Durduin, na tobě je stejně nejlepší, že všechno popíšeš tak, jak to (nejspíš) bylo, popravdě, bez pózy a studu.
    Ostatní bloggerky napíšou "Byla jsem v showroomu a bylo to hrozně moc super!!!", ty které tam choděj skoro každý týden jen stroze uvedou "Mám nové šaty z showroomu.", ale u tebe se dočkáme popisu, díky kterému si dokážeme my "smrtelníci" tu situaci představit. jen tak dál!:)

    OdpovědětVymazat
  10. Já vím že to četly, stejně jako nepříjemný dojem z elle už mají načtené jeho redaktorky. Ale já si nepamatuju (prošla jsem všechny články až do května) že bych napsala něco čím si odporuju. Co se onoho "marketingu" týče, sama Katarina mi to všechno hrdě potvrdila - aniž bych se ptala.
    Co se týče triček - nakonec se mi podařilo je sehnat na Příkopech.

    (No, jinak, funguje mi autocenzura. Nemám tolik peněz abych se mohla soudit. V mnoha článcích se pohybuju na hraně a občas mívám strach. )

    Olga Karpecká

    OdpovědětVymazat
  11. holky z Elle určitě nedělají nic jiného, než že čtou tvůj blog:D

    OdpovědětVymazat
  12. heh, som vedela, ze vy dvaja sa stretnete :-) tesim sa z toho, musite byt spolu celkom sranda aj vizualna "podivana"... mozem sa niekedy ist hrat s vami? :-)))

    OdpovědětVymazat
  13. sice se mi nechce pročítat staré články, ale jsem si téměř jistá, že durduin nikdy o HM showroomu nepsala nic negativniho a rozhodne nepsala o tom, ze by ho ani za nic nikdy nenavstivila. jen psala o velmi levne reklame prostrednictvim bloggerek a ze se divi, ze podobny postup nezavedly i jine obchody. a to je, dle meho nazoru pravda pravdouci a nez to napsala durduin, nikde to nezaznelo a mozna si to nektere bloggerky ani neuvedomily.. lucka

    OdpovědětVymazat
  14. reklame o ktorej sa bavite sa hovori PR - teda public relations ...

    OdpovědětVymazat
  15. Taky se mi nechce pročítat starý články, ale když si pár čtenářek všimne určitýho rozporu mezi rozhořčenými slovy a skutky, pak asi je rozdíl mezi tímtéž nějak patrný.

    Nevím, jestli z explicitního doznání, nebo z informací uvězněných "mezi řádky", které si třeba jen mylně domýšlíme.

    Čili možná je vše naše chyba (fakt připouštím), možná i chyba Durduin, která by tedy měla vycizelovat svoje myšlenky tak, aby nebyly zavádějící nikoli pro jednoho, ale pro několik lidí.

    A k jejímu komentu o rozporech, které uvedla ve výčtu (podpadky, tlustí, barvené vlasy, atd.), jestli to nebyla nadsázka (což tedy asi u D. fakt nemám dar rozlišit), pak si myslím, že další žonglování s otázkama, KDE si Durduin odporuje je zbytečné. Moc nechápu dštiče síry na něco, čeho mám sama malé či větší množství. V určitém věku by člověk moh mít pár vlastností (třeba jen jednu - soudnost), které by ho udržely daleko od podobných bouří ve sklenici vody a přivedly k nějaké pěknější činnosti.

    No, a pokud je to všechno jen nadsázka, pak se omlouvám a jdu si tříbit čtenářskou gramotnost na nějakém pro začátek myšlenkově a názorově přehlednějším čtení.

    OdpovědětVymazat
  16. Ty kousavé příspěvky o Showroomu H&M se daly pochopit různými způsoby. Kdyby byl Durduin holka, co má módu na háku a nosí opraný mančestráky a mysletesicochcete, jak se občas taky prezentovala, tak by nadšená návštěva byla překvapením. Jenže Olga je stylistka, takže to pro ni byl a musel být zážitek.
    Přiznám se, že H&M nemám moc ráda. Dělají věci z nedobrých materiálů a slušně ušité jsou snad jen věci z těhotenské a plus size kolekce. A pak samozřejmě nějaké ty limitky. Jejich bižuterie vypadá lacině a když jsem posledně zkoumala kolik stojí jedny boty, zjistila jsem, že kotníčkové kozačky celoumělohmotné jsou za třináct stovek...a přesto bych se asi v jejich showroomu cítila jako Olga, to vím určitě. Nikdo holt nemůže soudit jak se v určité situaci chovají ostatní, když v ní sám nebyl.
    A skoro všichni lidi se vyznačují určitým stupněm pokrytectví, třeba moje kamarádka furt říkala, jak se nechce vdávat a poté, co jí chlap požádal v pátek o ruku, tak následující úterý už měla zamluvené svatební šaty. Nebo když jedna česká bloggerka dala do ankety o nejnevkusnější celebritu jako jednu z možností známou stylistku, jejíž stylistické prvky hojně používala a používá ve svých outfitech.

    OdpovědětVymazat
  17. Ale Durduin nám to tady vysvětlila, nemám dojem, že potřebuje obhájce. Viz výše její příspěvek.

    OdpovědětVymazat
  18. Čtu komentáře a nestačím se divit.. to je opravdu celá Česká republika plná zakomplexovaných anonymů? to opravdu člověk nemůže říct svůj názor, aby ho za to nějaký anonym neposlal do prdele? Pardon, ale je to ubohý, většina z těch slečen, které negativně okomentovaly tenhle článek je prostě a jednoduše plná záště, protože by taky strašně chtěly do showroomu, ale nikdo je tam nepozval protože jediné co umějí je brblat neustále proti všemu živému a schovat se za anonym a hanit blogy holek, které se někam dostaly a umí psát. Olgo, (znám tě od Mársi, jsem si teď uvědomila :D) já ti to přeju, že jsi tam byla, a líběj se mi tvoje názory!! Protože to jsou názory, a ne jenom plky, kterým jde jen o kladné komentáře, hlavně se všem zavděčit a nikoho neurazit!!! Takže, pokračuj, já ti fandím a budu sledovat tvůj blog !

    Mňau

    OdpovědětVymazat