Leden a únor, dva první měsíce roku následované březnem, to jsou měsíce kdy se svět oklepává z vánoc a rozhlíží se, co by a kde by podnikl. Zatímco ve firmách se provádějí uzávěrky analyzují se loňské projekty a řeší se, kam vykročit letos, zatímco oděváři připravují katalogy a vzorky na prezentace na veletrzích na podzim a zimu, zatímco zaměstnanci se radují z ročních bonusů, a všichny zasnoubené slečny šílí a shánějí fotografy, svatební šaty a lokace pro velký den, OSVČ jsou někde jinde.

 Zkušení OSVČ a podnikatelé se touhle dobou válí na lehátku v Asii a srkají drink s paraplíčkem. Ti co nenásledovali příkladu stěhovavých ptáků a zůstali, bojují se zimou různě. Někteří tlačí na pilu a každý víkend tráví s nalepeným úsměvem někde na svatebním veletrhu. Jiní překvapivě zjišťují, že nemají do čeho píchnout, a jezdí aspoň na ukrácení dlouhé chvíle lyžovat. Další tráví dny a noci sledováním poptávek. Stejně je to jedno. Zdá se, že v lednu a v únoru je všude jinde, než tam kde už chystají velikonoce, fashion week a nebo daňová přiznání, mrtvo.

 Když jste student, je to trochu stres, ale jinak pohoda. Zkoušky se nějak zvládnou a mezi nimi se dá podniknou spousta zajímavých věcí. Když jste v korporátu, tak vám to tak mrtvé rozhodně nepřijde. Jako vedoucí se klepete nad loňskými výsledky a jako šedá office myš si chroustáte svou denní dávku práce jako by se nechumelilo. V obchodech jsou zrovna slevy a vám přišla nejvyšší výplata v roce, takže život je o něco snesitelnější. (Navíc, už asi plánujete letní dovolenou?) Kdo maká na švarc systém, ten si taky moc nestěžuje, sice je v reklamce nálada neveselá, ale zase se osazenstvo tak moc nepředře - a když jsou to sexy rychlovky v podobě "do zítra musíme odevzdat celou práci do výběrka, takže na spánek zapomeňte".

 Nevím úplně, jak to mají malé firmy (ale asi Karibik a nebo Bali). Pro mě, jako pro člověka který je nováčkem na volné noze, je to trochu šok. Udržení cash flow je asi klíčová záležitost, ať už podnikáte nebo ne. Když jste zaměstnanec, prostě si přinejhorším počkáte na patnáctého. Ale když jste OSVČ?

 Loni, jsem se trošku nevěřícně šklíbala nad tím, že někdo je ochoten pracovat pod tyranem a trpět ponižování a sprosté zacházení, jen když "faktury platí včas". Vždyť platit včas a v plné výši je přece normální! Stačí tři měsíce na volné noze abych pochopila, že to asi normální není. Že i seriózně se tvářící firma se zahraničním vlastníkem "má pana majitele na dovolené", "nemá teď čas", "už to řeší s účetní", "účetní je nemocná" a "máme teď pohovory, zavolám za hodinu". Moje aktuální situace se kromě půstu, dá přirovnat snad už jenom k aralskému jezeru.

 Zkušenosti mě naučily, že vždycky je třeba mít finanční rezervy, protože nikdy nevíš a vždycky je třeba mít více navázaných spoluprací, protože nikdy nevíš. Začátek roku ale na volné noze prožívám poprvé. Svatby nejsou, nárazovky a drobné joby nejsou a podíly na prodeji nejsou - protože sezona. Výnosy z ruční práce budou, vzhledem ke zkušenostem s platební morálkou prodejce, snad do konce dubna. A peníze za odvedenou práci, za listopad a prosinec nejsou, protože "Anuška vylila olej", jak praví klasik.

 Bezpochyby si za to můžu sama, protože jsem si za "vánoční dárky" pořídila běžky a protože jsem místo obíhání pohovorů a schůzek v adventu spoléhala na to, že když je domluvená pravidelná spolupráce pro velkého klienta, tak to prostě musí jít. Tak vy tu chybu rozhodně nedělejte. Pokud nechcete jako módní návrháři jíst vývar z červené řepy a kmínu. Protože po hubeném lednu a hladovém únoru je nenažraný březen a placení daní.

 Václav říká, že se nemám vzdávat. Ani mi se nechce těch osm let v Praze zapíchnout na tom, že se specialisté na SEO nerozhoupali s placením. Takže posílám motiváky všude možně a vymýšlím, jak přimět grafika, aby dodělal můj životopis. Plním, co jsem slíbila. Otravuju přátele před kterými se tak nestydím ("Nemůžeš se ozvat taky někdy, když nic nepotřebuješ?"). A už se sakra těším, až všechno to s čím teď (i když bych nejraději ležela v posteli a cpala se čokoládou na kterou nemám) zápasím, přinese nějaké ovoce. A nemusí být ovoce. Stačí mlíko do kafe.

Aralské jezero - vývoj od roku 2000