oblikacky.cz - druhá část - hadříky

10:56

Větičkou "Teď moc nedýchejte, musíme přes kuchyň" to začalo. Temnou páchnoucí místností jsme prošly do podzemního salónku. U stěny stály tři štendry plné oblečení, před nimi čtyři slečny a jeden mladý muž s A3 papíry v rukách. "Tady jsou ty další oblíkačky", byly jsme uvedeny na scénu mezi své nové kolegy. Nebylo času nazbyt.

Za chvíli už jsem i já měla v ruce ony tajuplné papíry. Na A3ce byly nalepeny čtyři malé fotky, pro každý outfit jedna, zachycené na fittingu z předchozího večera. Třináct a čtrnáct, blondýnka a brunetka, to odteď byly "moje holky". Nebyly to sice ty krásky, které jsem si vyhlídla na "tablu", ale i tak, na amatérských a špatně vytištěných fotkách vypadaly příjemně.
Denisa opět převedla naši pozornost na štendry a začala vysvětlovat jednotlivé outfity a jejich zákeřnosti. Jak zapnout návleky, aby byly správně, to byl hlavní bod programu. Na holkách, které neměli zkušenosti se zákulisím přehlídek bylo vidět, jak se orosily. Jak během několika minut obléknout dvě modelky a neudělat chybu?

Na dlouhé přemýšlení ale nebyl čas. Bylo třeba přenést oblečení z podzemního doupěte do prosvětlené backstage. S náručí plnou šatů a bot jsme si to supěli nahoru po schodech. Až úplně nakonec někoho napadlo, že zaměstnanci hotelu vlastně můžou štendr převést i s oblečením...

Konečně jsme začali budit kradmý zájem modelek a aktivně něco dělat. Seřadit svoje ramínka tak, jak půjdou za sebou, Denisa zkontrolovala podle seznamu každou drobnost, aby se nestalo, že budou chybět třeba boty nebo rukavičky.
Pak přišlo na řadu žehlení. Modely ušité z lehounkého úpletu a hedvábí se krčily i samotným pověšením nebo držením v ruce. Napařovačka - stroj vypadající jako vysavač, dolů se do nádrže nalila voda a vysavačovou hubicí se ve vzduchu přejíždělo po látce - hučela, občas chrchlala vodu a na jemném materiálu zanechávala mokré skvrny. Rozdělili jsme se na dvě skupiny, každá s jedním peklostrojem ve svém středu, a vrhli se do práce. Zuzka, zvyklá napařovat v My pánské košila se ujala hadice, já jsem držela složitě střižené hadříky a další dvě holky pomáhaly s jejich napínáním a tvarováním, aby byl proces co nejrychlejší a nejefektivnější. Občas bylo třeba včas ucuknout rukou, protože pára byla opravdu horká a bylo třeba vyrovnat i nezačištěné okraje. Byly jsme asi v polovině, když udeřila sedmá hodina a do backstage se vřítili novináři. Ještě jsem se pozdravila s bezvadně vyfiknutou Veronikou z ona.idnes a pak znásobila své úsilí. Po místnosti se pohybovalo nejenom dvacet hubeňounkých holek, ale i pět kadeřníků, další oblékači, celebrity, vizážistky a aspoň deset chlapů s kamerami a aparáty, doprovázených sličnými reportérkami na vysokých podpatcích. Bylo třeba co nejrychleji dodělat svou práci a vyklidit pozice.

Vlastně, doba kdy jsem byli bezpečně schovaní v zadní části vůbec nebyla dlouhá. Čas se krátil a bylo třeba obléknou modelky do prvního outfitu.

Na úvodní část byly připraveny růžové skládané šatičko-tílka z HM, k tomu síťované punčocháče a pod prsy široká černá sametka, na zádech zavázaná na mašli. K tomu černé Daichmanní lodičky, ve kterých už holky chodily třetí den. Abychom je vůbec mohli převléknout, bylo nutné vyhnat novináře a hlavně fotografy. Boty, uvnitř oblepené gelovými polštářky byly přesto pekelně nepohodlné, což dokazovaly četné puchýře nositelek.

Čas před prvním výstupem na molo se zdál nekonečně dlouhý. Šatna se zadýchávala, boty tlačily, modelky posedávaly a šatičky hrozily zmuchláním. Mašle bylo třeba několikrát převázat.

A pak to vypuklo. Slečny se seřadily, zmizely a my, oblíkači, se nachystali do startovní pozice, každý ke svým ramínkům...

You Might Also Like

3 komentářů

  1. Páni, tohle všechno zní jako úžasná zkušenost! A asi taky pěkná makačka, co? Já se přímo vyžívám v organizaci v zákulisí... ;)

    OdpovědětVymazat
  2. Oli,
    mas nadhernou fotku na tonbogirl, fakt Ti to tam slusi, takhle si Te na zivo predstavuji...

    OdpovědětVymazat
  3. To Dress Lover: dík, tak vypadám jenom když se nalíčím :-D

    OdpovědětVymazat