Dieta na podzim? Nic pro mě.

14:05


Východisko pro reakci: Dania - Dieta pro Váš šatník, Mici Mathonka - Výzva, 225 dní
Dnešní člověk jako by od antického "Myslím, tedy jsem." přešel k modernímu "Nakupuji, tedy jsem."
Nechci teď řešit konzum obecně, ale, protože jsem taky tak trochu módní bloggerka, konzumaci oblečení.
Postupně, s pomocí různých vnějších zdrojů, bych ráda vyřešila dilemata mého šatníku.


Dania radí nařídit šatníku dietu o pěti chodech za sezonu, Mici ho sice krmí, ale jen tím, co se jí samotné podaří vytvořit.
U bloggerek se jedná o naprosto revoluční a eco-friendly přístup, který je navíc, na rozdíl od jiných blogozvyků skvěle aplikovatelný i u kohokoli, kdo se o hadříky zas tak nezajímá. Pořiďme si jenom to, co opravdu potřebujeme, jenom to, co nám za to opravdu stojí.
Oproti nekonečným wishlistům jiných, oproti záplavě new in článků a rozplýváním se nad tím, co jsem si koupila nového (v každém druhém postu) je to příjemné osvěžení a pro mě malé potvrzení toho, že nejsem zase tak divná, když nevrážím do hader veškeré své příjmy.

Jak jste si asi všimli na tomhle blogísku, nejsem moc zapálená do nákupů a mimo krátká období v mém teenage věku, jsem se chovala spíše obezřetně. (Ono taky, když to neplatí rodiče, je to trochu jiné rozhodování.) Křivka mých výdajů za oblečení se od maturity vzdáleně podobá sinusoidě a závisí nejen na tom, kolik mám zrovna peněz ale také na tom, jakou mám velikost a jak moc se cítím být úspěšná.
Myslela jsem si, že jsem skromná a mám to vychytané, ale po přečtení článku Daniely jsem zjistila, že jsem na tom ještě mnohem, mnohem hůře, než kdokoli jiný. Možná, že mít ve skříni 15 hnědých a 14 modrých svetrů je divné, ale je to tak nějak divné v pozitivním smyslu. Mít v šatníku 10 svetrů, všechny ožmolkované, skvrnité nebo děravé, to už je k pláči. Mít třicet triček stejného střihu a botník plný lodiček, které si na sebe majitelka vzala jenom jednou, to je snad výraz nadšení pro věc a lehké naivity. Nemít jediné slušné balerínky, jediné slušné černé boty na podpatku, to už je výraz zoufalství.

Jak k tomu ale došlo? Seděla jsem takhle, před módní přehlídkou, uprostřed pokoje, uprostřed obrovské hromady hader, a měla sto chutí se do těch svršků zahrabat až po uši a usedavě se rozplakat. Po svatbě jsem přišla o práci a právě svatební přípravy a oslavu padla většina mých úspor. Na začátku léta jsem si přitom připadala nezničitelná, dát za boty polovinu výplaty mi nepřišlo jako nic zvláštního a to co potřebuju teď - kabáty, vysoké boty a těžké kožené tašky – tehdy nebylo třeba. S podzimem se ale jako obvykle všechno změnilo a bizarnost mého šatníku povstala v celé své kráse, zejména v kombinaci s tím, že jsem navíc o trochu přibrala. Najednou s hrůzou zjišťuju, že staré oblečení už je opravdu obnošené. Že sekáčové koupě sice vydrží více než to, co je levné i z první ruky, ale v konečném důsledku jsou po třech letech nošení všechno jen příšerné hadry a značně jeté křusky. A co je nejhorší, výstražná kontrolka bliká nejen nad mým šatníkem a botníkem, ale i nad mým technickým vybavením, mobilem slepeným izolepou a notebookem co se mu už téměř ulomil displej.
Pozoruju babičky v tramvaji, ty ženy v dokonalých kostýmcích, s klobouky, šátky a rukavičkami, jak drží své plátěné tašky. Ty elegantní ženy, v kabátech s ošoupanými lokty, nevypratelně umazanou bílou kozinkou na prstech, pečlivě zašitými dírkami na punčochách. Mají stejné žmolky na vlněných svetřících, jako já a i když to z dálky není vidět, je z toho cítit zoufalou snahu o zachování tváře, jako ze sebe, když se vypravuju do školy v triku ze sepraného hedvábí, cítím já. Zkrátka, nechtělo by to úspory, ale poměrně výrazné investice.

Loni to ještě šlo. Kabát z roku 2006, rukavice z 2009, šál z 2008. Letos to je horší. Do kalhot se už nevlezu a rozpáral se jim šev (návrhářka je začínající), prsty bílých rukaviček jízdami v tramvaji zešedly a vlna zimníku je po těch letech už tak trochu tenká. Je třeba nakupovat. Nebo ne?
 
Ale dost už stesků, je třeba se pustit do díla. Takže, dieta? Fajn, za celý podzim si koupím jenom 5 kousků, všechny budou hrozně kvalitní a zbytek, ten si třeba ušiju. Ideální stav. Přestanu být holka s velkýma očima, která si musí koupit všechno, co vidí (Pokud to stojí méně než 50kč za metr.) a stanu se konečně dospělou ženou!

Jenomže to není jenom tak. To chce pořádnou strategii a hlavně, pořádný seznam...

PS: Co vaše šatníky? Obsahují spíše nepoužité kousky, nebo záležitosti značně jeté? Potřebují redukční dietu nebo spíše podpořit metabolismus nějakým tím detoxem?

You Might Also Like

14 komentářů

  1. naprosto chápu jak se cítíš. práci taky hledám a s příchodem podzimu jsem se zhrozila, co všechno můj šatník postrádá. s balerínkama věčně chodit nemůžu, takže to chce nějaké podzimní boty, dále kabát a nějaký teplejší svetr..kabelka by taky bodla..kruci a za chvíli zima. kde na to brát a nekrást ? :) nutno říct, že jsem nikdy nebyla člověk, který by dal za jednu věc půl výplaty a že posledních pár let taky volím strategii koupit radši méně kousků ale za to kvalitních, nositelných a hlavně kombinovatelných.

    OdpovědětVymazat
  2. Já radím vyházet nebo prodat všechno, co je ošuntělé, malé, seprané nebo jinak nenositelné a k tomu co zbude, nakoupit nejdřív basic kusy a k nim časem přidávat další věci, až finance dovolí. Sice budeš mít poloprázdnou skříň, ale žádnou depku ze sepraného oblečení. A vždycky se dá kouzlit s doplňky, které seženeš za pár korun. Určitě bych si udělala seznam a k němu přiřadila priority podle toho, co potřebuješ nejvíc.
    Já se snažím věci co už nenosím prodat třeba na Jarmarku anebo je dávám mamky kamarádce, která je samoživitelka a má dospívající dcera, která je za oblečení ráda a to nenositelné vyhazuji do kontejneru na textil. Detox šatníku dělám 2x ročně a podle toho co vyřadím nakupuju dál. Třeba kozačky mi vydrží 2, maximálně 3 sezony a pak kupuji nové. Ale mám třeba kamarádku, která má 20 párů kozaček, takže je střídá a vydrží jí třeba 5 let, protože si každé vezme jen párkrát za sezonu.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jestli všechno zlé vyhodím...pak mi zůstane jenom jedno tričko a dva svetříky, jinak nic! :-D
      Hned jak udelám seznam, bude následovat fotoreportáž o té hrůze, co tady mám :-)

      Vymazat
    2. No tak to udělej postupně, počkej do zimních výprodejů a v nich si nakup nový kabát, kozačky, nějaké svetry a budeš vybavená na příští rok a ty staré zimní věci na jaře vyházej a to samé pak udělej v letních slevách :-D

      Vymazat
  3. Rozumím.
    Vytřídila jsem (a stále průběžně třídím) věci, do kterých hubnu už roky, věci, které nenosím a věci, co už jednoduše dosloužily... a snažím se nakupovat už pouze kvalitní (kožené) kousky, co mi fakt vydrží několik let. Toť moje nová strategie.

    OdpovědětVymazat
  4. Mně přijde, že dlouhodobě je strašně těžko proveditelné si kupovat jen pět věcí za sezonu. Jednu sezonu, dvě možná, ale i když si koupíš hodně kvalitní věci, tak tím, že je nosíš často, na nich nějaké opotřebení po čase musí být vidět, protože ani kvalita tomu danému kousku nezaručí nesmrtelnost. Taky záleží co do toho zahrneš, jestli něco jako třeba basic trička napočítáš, pak je to asi mnohem reálnější.
    Já osobně se snažím nic si nekupovat impulzivně a většinou i nad sebemenší věcí aspoň pár týdnů přemýšlím (a několikrát zjistím, že tu věc vlastně ani tolik nepotřebuju), nic nesnáším víc, než si po několika měsících uvědomit, že se mi ta věc už nelíbí (a díky bohu se mi to stává čím dál tím méně).
    Držím palce!

    OdpovědětVymazat
  5. já jsem se před půlrokem zbavila téměř všeho(nepoužitelného)v mém šatníku a rozhodla si vybudovat nový, lepší základ. Musím tedy říct, že jen to budování základu je pro mou peněženku dost náročné, a to ještě zdaleka nejsem u konce! ufff... a to nejsem blázen, co by si kupoval každý výstřelek, ale naopak jen věci, které se dobře kombinují a můžu tak s méně věcmi vytvořit víc kombinací, dalo by se říct, že jsem dost šetrná...ale peněženka má nejspíš jinej názor...asi by potřebovala dietu :)) haha už to vidim.

    OdpovědětVymazat
  6. Díky tomu, že mám v jednom second-handu brigádu, tudíž mám opravdu hodně moc výraznou slevu, nosím domů věci po kilech,to se přiznám. :D Ta brigáda sice není nijak extra placená,ale právě ušetřím na oblečení, protože už jsem si několik měsíců nekoupila nic v "normálních" obchodech (jen doplňky apod...a taky novou kabelku). Ale i tak se snažím přemýšlet, jestli se mi ta daná věc líbí jen momentálně nebo jestli bude použitelná i další sezonu. Věci co už nenosím dávám buď ségře nebo bráchově přítelkyni a zbytek (většinou ty nejhorší věci) vyhazuju.
    Klára

    OdpovědětVymazat
  7. u me je nejhorsi to, ze kazdou sezonu se mi meni vkus...

    OdpovědětVymazat
  8. ani nevis, jak jsem rada, ze jsem si zimni kabat loni usila a koupila si zimni a prechodove boty, letos (bez brigady) bych jen horko tezko setrila na dvoje kozene boty ze svedska :) a dekuji zazminku, jsem rada, ze to taky nekoho inspiruje..

    OdpovědětVymazat
  9. Jdu se odprasknout....mam totiz tolik veci, ktere nenosim a nedokazu je prodat :)Jsem strasna, ale lepsim se:) Kupuju si vice nadcasovych veci a u klasiky i neutralni barvy...A jak rikala Adelka, i kdyz si koupis drazsi vec, neznamena, ze ti vydrzi pet let...:D

    OdpovědětVymazat
  10. Ja jsem docela rada, ze se konecne zacinam ucit prodavat veci. Loni na zimu jsem si koupila zluty kabatek, ktery mi prisel uzasny. Ale letos jsem si rikala, ze to neni ono, ale mela bych ho nosit, protoze je prakticky novy (loni jsem byla v Britanii a nebyla tam zima na teply kabat, az na vyjimky) . Nakonec jsem ho dala na votocvohoz a mam hroznou radost. Kupujici slusi vic nez me, vim, ze ho lip unosi, i kdyz ja ted zadny kabat nemam :)

    OdpovědětVymazat
  11. ja jsem zas s prckem a vecne na piskovisti nebo tahajic ho v naruci (s jeho spinavyma botama na kalhotech) znacne omezila satnik, respektive tu cast, kterou z nej nosim. ale nejsem schopna se dokopat to vytridene nafotit, a zaroven me po roce zacalo priserne nudit to jednoduche obleceni, ktere ted vetsinou nosim. koumam, jak z toho ven, jsem z toho dost frustrovana.. a samozrejme se snazim nakupovat veci, ktere ted fakt hodlam nosit, cili zadne elegantni veci, ke kterym se fakt nedokopu atd. takze jedu v pruhovanych trickach, chino nebo slim kalhotech a nosim na stridcku max dva svetry a tri mikiny. diky bohu mam botnik dost vyreseny, ten jediny je nositelny vcetne uletu. kdyz jdu velmi vyjimecne nekam vecer, musim prekousnout, ze nemam opravdu NIC v poslednich trendech, jak jsem byl dost zvykla, ale to je tak vyjimecne, ze na to po chvili nejak zapomenu ,)
    nejlepsi rady ma asi simone. proste preexistovat do slev, pripadne neco malinko koupit v lepsim (neosuntelem) sekaci, a pak postupne.. prijde mi, ze mas dost konstantni styl, takze verim, ze te tech nekolik kousku, co se objevi v satniku, nudit nebude :) samozrejme schopnost si spoustu veci sama usit te dostava do urcite vyhody. drzim palce a tesim se na prubezne info!

    OdpovědětVymazat
  12. Oli, jsi asi jediná "fešn blogerka", která doopravdy nemá co na sebe - to je možná taky důvod k hrdosti ;)
    Já jsem si jednoznačně naordinovala dietu - její držení mám usnadněné v tom, že jsem na rok pohřbená na dně bývalého lomu a jen tak se odtud nedostanu. To je docela dobrá shopaholická terapie (ikdyž drsná).
    Přeji Ti hodně štěstí při hledání optimálních kousků - kvalitních a za dobrou cenu. Přinejhorším, pokud se Ti nepodaří nic sehnat, se můžeš uklidnit tím, že jsi eko-friendly a máš čisté svědomí vůči kambodžským pracovnicím pro H&M ;)

    (Trochu se bojím vytáhnout tu sukni, kterou jsi mi ušila minulou zimu - asi jsem zhubla a bez ní by to držení diety bylo hodně drastické).

    OdpovědětVymazat