Blogosféří flame

22:16

Je to jen o něco více než týden, co se v blogosféře objevila zajímavá diskuse. Slečna bloggerka si koupila nové boty, ty se jejím čtenářkám zdály moc drahé, a roztočil se klasický negativistický kolotoč. Autorka blogu píše hlavně o kosmetice, o oblečení už méně, proto je situace o něco více nezvyklá.

Ve svém článku (viz TADY), který na svém facebooku sdílely minimálně dva další blogy, řeší tři základní otázky. Proč lidem tak vadí, když bloggerka má peníze, když se stává součástí PR nejrůznějších firem a když...no, píše trošku jednodušeji.
Stejně jako jiné čtenáře, i mě to poměrně zaujalo. Pokud jste pravidelnými čtenáři módních blogů, asi dost dobře víte, o čem se tady mluví, a to jak z pohledu čtenáře, tak z pohledu autora. Pro ty z vás, kteří se v blogosféře orientují hlavně s pomocí občasných článků v novinách a časopisech, situaci nejprve lehce nastíním.

První módní blog vznikl v roce 2002 a od té doby počet blogů neustále narůstá. V česku se blogování o módě začalo více rozvíjet po té, co v podvědomí vstoupila googlovská platforma blogspot a ve známost vstoupil komunitní web Lookbook.nu. Na podzim roku 2009 vyšel o českých módních bloggerkách první článek na webu ona.idnes.cz. A pak to vypuklo. Jako houby po dešti se na blogspotu začaly rodit další a další blogy. Někteří si je založili ze zvědavosti, jiní jednoduše přemigrovali z blog.cz a raně pubertálních témat se stala hlavním tématem móda.
Zatímco blogování v česku procházelo bouřlivým rozvojem, v zahraničí byly karty rozdány.

Začnu od druhého bodu uvedeného článku. 

Každý PR (pracovník v Public Relations) potvrdí, že pozitivní článek o produktu má větší vliv, než reklama na produkt ve stejném rozsahu. V duši máme zakódováno věřit spíše tomu, co nám sděluje někdo, koho známe, než prodejci přímo. Máme raději nezávislé recenze než zaplacenou chválu. A tak, jako žurnalisté už léta píší o tom, o čem je PR přesvědčí, že by mohlo být zajímavé, módní bloggeři se vydali stejnou cestou. Vždyť co jiného je módní blog, než publicistická stránka? Navíc, bloggeři začali mít brzo tak vysokou čtenost, že překonávali měsíční náklady časopisů. A to už je opravdová síla, kterou by bylo hřích nevyužít.
Milí milovníci módy, počali být zváni na všechny větší akce a prezentace tak, jako novináři. Na rozdíl od žurnalistů je ale nezaštiťuje žádný kodex. Důležitá je i obrazová reklama a osobní zkušenost s produktem, a tedy i spoulupráce skrze vzorečky, dárky...
Sandra Leopardová, která už nepíše, dosáhla ve své nejslavnější době větší čtenosti, než je náklad české mutace časopisu Elle. Blogů si postupně začaly všímat i místní pobočky světových firem. Z mého pohledu byl první řetězec HM, následoval magazín InStyle... Čím více byly vidět možné benefity, tím více dalších blogů se objevovalo. V současnosti neexistuje nějaká top skupinka. Na různé akce bývají zváni různí lidé, nicméně, firmy se spolupráci s bloggery už naučily. Pro bloggerku, běžně čerstvě vypadlou ze střední školy, je však svět marketingu země relativně neznámá. Nedokáže vyjednávat o cenách za inzerci, problematicky stanovuje pravidla, musí se naučit odmítat nabídky, které jsou pod její úroveň... a když to a ještě více detailů nevychytá, tak ji za to kamenují :-)

PlumFoolery dále zmiňuje, že dobré finanční zázemí rodiny někteří čtenáři jen těžce odpouští.
Tahle záležitost má ale více rovin, než jenom tu, že zlí anonymové závidí kapesné, dovolené a bezstarostné nakupování.
Pravda je že ano, úspěšné české bloggerky (většinou) bídu s nouzí netřou. To by podle mě mohlo být způsobeno dvěma faktory. Jednak, čtenář chce snít, snít o tom, jaké by to bylo, kdyby to měl taky, jaké to bude, až si na to taky našetří. Pomocí fotek tak může žít jiný, pohádkový život, jehož iluzi bloggerka ráda podpoří. Nikdo nepíše o tom, že se rozešel s přítelem. Ale pokud se jedná o romantickou dovolenou, je to hned několik příspěvků a čtenáři komentují, vracejí se, čtenost a tím i úspěšnost roste.
Za další poměrně důležitý faktor považuju otázku elit a inovací. Bloggerky se často rodí do smíšených manželství, strávily dětství v zahraničí, pocházejí z rodin s dobrým vzděláním, navštěvovaly dobré školy ve velkých městech. Prostředí, ve kterém vyrůstáme, je poměrně důležité, a nízké sebevědomí v českém stylu se dneska nenosí a nevede k úspěchu. Estetické cítění se ze společnosti někam vytratilo, navíc, na periferiích je velmi těžké sehnat aktuální trendy. "Starší" bloggerky často módní blog spustily až poté, co se přestěhovaly do Prahy. Nejsem sociolog, ale když se rozhlédnu o blogosféře, vidím hlavně dívky, které mají jiné zázemí než běžný občan. Nicméně, je to asi dobře, zdá se, že se začínají ustanovovat nové elity...

O tom, zezelenat závistí při pohledu na fotky z Thajska, to ale není a v tomto případě si bloggeři své problémy dělají sami. Fenomén se nazývá New In. Cokoli nového, co si blogger koupí, musí vyfotit, opatřit radostným textíkem a cenovkou, a přilepit na blog. Čím více a čím častěji, tím lépe. Něco, jako kdybyste si každý týden kupovali nový domácí spotřebič a prázdnou krabici hrdě vystavovali před domem. (Jenomže bloggerům nehrozí, že by je někdo vykradl.) Lidem nevadí snít o plných talířích, dívat se na ně, číst o nich...ale pokud někdo prožere na jedné fotce celý jejich plat a ještě hlasitě mlaská, to už dokáže pohnout žlučí. Na některé tak podobný článek, který vznikl pro inspiraci, může působit spíše jako zákeřná provokace. A protože jsme Češi... však to znáte :-)

No, a k té jednoduchosti...

Každý si blogem dělá své PR. Není důležité, jak to myslíme, ale jak si ostatní myslí, že to myslíme. Ani doktorát vám nepomůže k tomu, abyste na růžovém blogísku o růžových hadříkách a čivavách působili inteligentně. Stejně jako mě může někdo považovat za zoufalého pseudointelektuála, který se veskrze opozici snaží těžit z popularity druhých. A těžko budu vysvětlovat, že tohle je jenom náhodný proud myšlenek studentky a ženy v domácnosti v jedné osobě, která by na to, co si přeje ze všeho nejvíc, jen těžko odpověděla „světový mír“.  (Jsem sobecká, mé největší přání je, být ve věku 90 let prabábou.)


You Might Also Like

42 komentářů

  1. Moje pocity, v tomto článku díky!

    OdpovědětVymazat
  2. Zajímavé... Ani v dobrém, ani ve zlém. Nutí mě to zamyslet se a to je dobře :)

    OdpovědětVymazat
  3. wow ...nevim, kde na to psani a uvahy beres cas...ale tak mi vysvetli, jestli se tohle vztahuje pouze na eastern Europe...CR atd...nebo i v zahranici, protoze zahranicni top blogerky maji statisice ctenaru, takze neco je na tom lakat musi ne? proc by se lidi na ty blogy vraceli...a to je vzdy opravdu vysoky lifestyle :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Kolik je zahraničních blogů, které jsou jenom lokální a nikde se o nich nenapíše, nikdo jim spolupráci nedá. Globálně vedou ti, kteří mají buď peníze, nebo v módě pracují, nebo oboje. Na rozdíl od české scény, světoví čtenáři se nespokojí jenom se snem a s fotkami, ale chtějí i nějaké informace. Myslím že to je důvod, proč je Suzie Bubble top. Protože ona nejen že fotí, fotí se, nevypadá jako modelka, ale navíc toho hodně zná a má zajímavé názory.
      Myslím,že je to podobné po celém světě, respektive, bylo. Česká blogosféra až teď začíná postupně dozrávat, utřepávat se. Vždyť, kolik kdysi slavných lidí už nepíše!
      Ale to je zase jenom názor :-)

      Vymazat
  4. Úspěch se v Česku neodpouští. Plum ležela lidem v žaludku kvůli eshopu a tak stejně i holky z Czech Chicks. Je to smutné, ale bohužel :/

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Pozor, nezaměňovat závistivé hejty s kritikou. Protože rozdíl mezi "to je úžasná taška!" a "Za ty prachy bych si něco takového rozhodně nekoupila, není lepší investovat třeba do nemovitostí?" je menší rozdíl, než mezi druhou větou a větou "Nj, to se někdo má."
      Navíc, úspěch je, když člověk dělá to, co chce dělat a dosahuje toho, čeho chce dosáhnout. Jde o to přenést se přes neustálé srovnávání sebe sama s někým jiným, kdo má úplně jiný život, jiné zázemí a jiné potřeby. Ostatně, o tom že se nedostaly na vysokou školu, bloggerky moc nemluví, nemluví se o rozchodech, nemluví se o potratech, nemluví se o věcech, které se předčasně rozpadnou nebo se nepovedou. Je to jenom iluze úspěchu. Realita je jiná, ale my, zaslepení tím, že chceme snít o vlastním štěstí, ji odmítáme vidět. :-)

      Vymazat
  5. velmi dobry prispevok. a cim dalej tym viac sa mi tvoj blog paci (po asi roku? dvoch?)

    OdpovědětVymazat
  6. Vyborny prispevok, zhrnula si to dokonale.

    OdpovědětVymazat
  7. Velmi zajímavá úvaha. Podobné články čtu velice ráda:) Přiznám se, že s oblibou sleduji blogy mimo moji "společenskou vrstvu". Například TheBlondeSalad - ráda si prohlížím její fotografie z událostí, plesů, fashionweeků, její dokonalý život, plný radosti, práce a kvalitních věcí .... ráda se nad tím vždy zasním, co by bylo, kdyby bylo (zejména mi nedá spát ten její botník a šatník, hmm:)).... Ano je to lehce povrchní, ale snít je povoleno!:)

    OdpovědětVymazat
  8. Jsem docela rada, ze nekdo zminil 'jine zazemi' a nejakou souvislost se zahranicim, tohle je dost ozehave tema a to je duvod, proc temer s nikym nemluvim o svem cestovani a o tom, jak pendluju mezi nekolika univerzitami. Bohuzel to hodne lidi nechape a osocuji me z kdeceho, vcetne prostituce - vazne. Abych rekla pravdu, pokazde me to dost sebere, kdyz se na nejaky cas vratim do CR, a prevazujici myslenka v me hlave je 'nechte me sakra byt'. Na tom je nejhorsi, ze lidi zpusobujicich takovehle neprijemnosti je opravdu jen male procento, ale o to jsou efektivnejsi. Bohuzel pak nemam silu ani odvahu byt mila na jine lidi a oni pak taky ne a takhle ten retezec pokracuje.

    OdpovědětVymazat
  9. sleduji ostatní blogy, protože je to hezký seriál, na který se můžu podívat kdy chci, kde chci a klidně se díky archivu okamžitě vracet k jeho prvním dílům. zároveň jsou blogy dostatečně aktuální, (nejen) co se trendů týká. i těch, které vzniknou a zase zaniknou v blogosféře. a které mě absolutně logicky ovlivní, ať si to připustím nebo ne. takže když si chci udělat zcela materialistickou radost, nemusím si nejprve jít prolítnout obchody a hledat. v nějakém "new in" článku zahlédnu, co se mi líbí a rovnou mám vybráno a jdu takřka na jisto.
    je to navíc taková podivná radost z toho, že mám náhled do cizích životů. do těch hezkých částí cizích životů. reality show a zároveň jen pohádka.
    máš pravdu, žádný takový blog nepůsobí nijak oduševněle, nemá hloubku. neřeší žádný problém, obvykle ani s ničím neporadí. ale potěší mě a stejně se na něj vrátím.
    já schytala menší vlnu kritiky, když jsem přestala přestala sáhodlouze psát o svých cestách, o dovolených s rodinou a vůbec detailně popisovat svoje dny. najednou mi totiž vadilo, kolik toho na sebe, a nejenom na sebe, prozrazuji. a nemám přehled, komu. přiznám se, že prostě popsat co mám na sobě a proč se mi to tak líbí, je jednodušší a stále zábavné. a nikdo se mě nebude ptát na soukromí. na tu část, do které jim absolutně nic není a chci si ji uchovat pro sebe a pár důležitých. místo "co děláte s rodinou v Šanghaji?" se mě zeptá "kde se dá koupit ___?" a já si i přesto, že nikomu neexhibuji svůj osobní prostor (a pro nezasvěcené působím jako děsný trapák, co se "prostě jen fotí na blog"), udržím jakousi konexi k něčemu co mě baví a k lidem a možnostem, co se mi v budoucnu budou hodit. jak moc naivní jsem teprve zjistím. :) ale zatím se nemám proč vzdávat příležitostí si vyzkoušet, jak daleko se jedna mladá holka může dostat s kampaní na sebe samu.

    OdpovědětVymazat
  10. Ahoj, prosim, rekni ze tohle "Nicméně, je to asi dobře, zdá se, že se začínají ustanovovat nové elity..." myslis ironicky? V souvislosti s ceskymi bloggerkami muze ctenare jiste napadat mnoho veci. Ale ze by nektera z nich vytvarela "nove elity"? Pokud to je mysleno, vazne, mame asi trochu problem. Tedy pokud si spojujeme elity s obsahovou vyprazdnenosti v kombinaci s financnim zazemim. Zajimavy je postreh o bloggerkach z malomest nebo mensich vetsich mest, ktere bloguji po prestehovani do vetsich mest nebo Prahy - kdyz se snazi o velkomestskost, je to sem tam trochu v kreci.

    Libi se mi jak pises jen ti preju nejaka temata ktera si tvuj styl zaslouzi :o)

    Rox

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, pokud se jedná o dámy, které studují elitní vysoké školy, mají kvalitní finanční zázemí, vazby na média a lidi ve své společenské třídě, pak je to, jak a o čem píšou, vedlejší. Nakouknutí do jejich životů může být takové malé okýnko do toho, co se mezi lidmi narozenými po roce 85 děje. A co si budeme říkat, společnost se zase tak moc nezměnila a pokud se před stoletím nezi sebou brali vážení inteligentní a schopní muži a dcerky z lepších rodin, které se uměly hezky vyparádit...pak si za tím tvrzením stojím. Ostatně, dvě z poměrně slavných bloggerek chodí se syny významných osobností...

      Ad. maloměsta, blog člověka který vyrůstal jinde a jinak je poznat. Může to být křečovitostí projevu...a nebo projevem odlišným, ve vlastním stylu. Tady můžu pro příklad uvést dva blogy a to Martiny Vackové (http://www.dannyrosefashion.com/) a Beáty Kaňokové (http://fashionpicanteria.blogspot.cz )

      Vymazat
    2. zajímalo by mě, jak jsi to myslela s křečovitostí projevu? to moc nechápu
      článek se mi moc líbí, zajímavé téma ;)

      Vymazat
    3. Osobně to vidím jako stav,kdy dělám něco, čemu tak docela nerozumím, co nejde zevnitř mě. Třeba "Snažím se oblékat světově, ale úplně nerozumím tomu proč, a moje duše mě pořád táhne domů, k místu a stylu, kde žiju." Ale řekla bych, že určitá křečovitost je lepší, než "zombie" styl. Tím myslím dokonalý outfit, účes, makeup, naplácaný na prázdném prostoru. Protože to, co je uvnitř, není osobnost, to je jen korouhev která se točí za větrem, bez vlastního názoru, zájmů, myšlenek.

      Vymazat
    4. Ostatně, dvě z poměrně slavných bloggerek chodí se syny významných osobností...

      myslíš české alebo svetové?

      Vymazat
    5. České. Jedna se objevuje po boku syna prezidenta KFF, druhá po boku syna Daniely Peštové.

      Vymazat
  11. dobrý článok. o tom by sa dalo diskutovať celé hodiny. nedá mi aby som sa nevyjadril, aj keď nie celkom k tomu, čo popisuješ. čo mne osobne vadí je skutočnosť, že existuje pár blogov, ktoré sú obecne považované za najlepšie a všetci ich slepo nasledujú, akoby prišli o rozum. potom má príspevok, kde je odfotený kúsok svetra z divného uhla milión lajkov a päťdesiat komentárov typu úžasné, nádherné, nevieme sa dočkať, kedy nám ukážeš outfit s ním, atď. naproti tomu blogy, kde články majú hlavy a pätu, kvalitné fotky, vidno na nich, že ich človek robí s chuťou, majú pár sledovateľov, dva-tri komentáre pod článkom,... akoby tí top blogeri (v úvodzovkách) mali pocit, že sa už nemusia snažiť a vlastne asi ani nemusia, lebo tomu ich stádu sledovateľov očividne stačia aj posty so žalostne nízkou úrovňou. nehovorím o tom, že súťaže väčšinou vyhrávajú ľudia, ktorí majú najvyšší počet followers, akoby náhodne ich vyberie random (ľudia, ktorí organizujú súťaž zrejme tajne dúfajú, že im potom bloger verejne poďakuje na svojom hojne navštevovanom blogu a im to prinesie ďalších sledovateľov). o pochybných lajkovacích súťažiach na rôznych internetových portáloch a blogoch, ani nehovorím, kto má viac friends, vyhráva. kvalita je druhoradá. tak ako aj fashion challenge, hlasoval som za outfity, ktoré majú paradoxne najmenej hlasov a na prvých priečkach sa zase umiestnili outfity, ktorých nositeľky majú najvyšší počet followerov. náhoda? ďalej by sme mohli pokračovať stokrát omieľanou témou hm showroom - logicky by podľa mňa mali mať toto privilégium blogy najkvalitnejšie, nie blogy, ktorých majitelia majú konexie, peniaze alebo oboje a ich blogy pripomínajú zlý vtip. pôsobil som aj v zahraničí a mám pocit, že tam je blogovanie na podstatne vyššej úrovni. asi toľko, snáď to má hlavu a pätu, nechal som sa trochu uniesť :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Me by vazne zajimaly priklady blogu, ktere maji kvalitni fotografie ale jsou nedocenene. Protoze za me muzu rict, ze kvalitni fotografie v cr a sr maji treba http://www.diamondandunicorn.com/, http://theresa-matejicna.blogspot.cz/, http://www.inadequatecliche.net/, http://feathersintodust.blogspot.cz/ a nebo treba http://bohemeenvoyage.blogspot.cz/ ...a urcite by se naslo jeste par dalsich ale ted si na ne z hlavy nevzpominam. Tohle jsou pro me blogy s dobrymi a kompozicne zajimavymi fotkami. Vsechny tyhle holky, krome http://www.inadequatecliche.net/, pokud vim taky dostavaji veci z HM ale ani jedna se nemuze pysnit tim, ze by mely vyznamne konexe nebo penize - vetsina jsou studentky a tereza pracuje na volne noze. To ze mas treba jiny vkus nebo se ti libi jine veci (blogy) neznamena, ze je treba kvuli tomu vymyslet konspiracni teorie. Prijde mi tohle opet takove klasicke ceskoslovenske zavideni...

      Vymazat
    2. ano Martino a teď jsi vypíchla blogy svých kamarádek a profláklých blogerek, těch kvalitních blogů, kvalitních fotek a outfitů na nich je ale mnohem víc a žádná z těch krásných a kreativních holek nemá nic zadarmo a kde vidíš ty konspirační teorie to vážně netuším...

      Vymazat
    3. Tak proc nedas priklad tech skvelych blogu? A to nemyslim to nejak jizlive najit novy kvalitni blog me vzdy potesi.

      Konspiracni teorie vidim v tomto (jak uz jsem zminovala v predchozim komentari): "ďalej by sme mohli pokračovať stokrát omieľanou témou hm showroom - logicky by podľa mňa mali mať toto privilégium blogy najkvalitnejšie, nie blogy, ktorých majitelia majú konexie, peniaze alebo oboje a ich blogy pripomínajú zlý vtip."

      Vymazat
    4. vážně to nevidíš? Proč zvou do showroomu sestru Pauliny, jejíž blog připomíná zlý vtip a může tam jen díky své sestře? Panebože, vždyť vypadá jak strašidlo, to nemá s módou nic společného, je to jen póza, jak se odlišit a být drsná...

      Vymazat
  12. a já musím nesouhlasit. není pravda, že známé bloggerky jsou jen bohaté, ze zajímavých rodin a z velkých měst. nevím.. celý ten odstavec o penězích mi přijde mimo, nezlob se ale... elity?!

    já jsem třeba s maličkého města, bohatá nejsem (čti - o kabelce Prada si můžu v 18ti nechat jen zdát) a ani nemám místo baráku palác a mí rodiče nemají deset vysokých škol, nejsou rozvedení ani jsem nebyla na rok v USA a přesto mám blog, se kterým spolupracuje celkem dost firem a troufnu si říct, že mám i celkem dost čtenářů.. tedy pro mě je to vážně víc než dost.
    samozřejmě, že pomocí blogu si vytváří každá bloggerka takový svůj "lepší svět", ale ten si může vytvořit každý. rozhodně to není žádná elitní záležitost.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Feedback: To, že jsi z malého města, je na tvém blogu znát. Ačkoli je vidět, že se opravdu hodně snažíš (chválím!), jediná značka která je větší a stojí za zmínku je Ryor, a ani to není kdovíjak top. Štěstí tvého blogu je v tom, že česko je maloměstská společnost, takže budeš mít dostatek čtenářů i bez světové kvality... a s dostatkem čtenářů budeš mít i dostatek peněz za reklamu. (Což je super cílovka, drž se toho, zapracuj na tom! )

      Ps: Nemám patent na rozum. Blog jsem začala psát až rok po příchodu do Prahy a jak je vidět, po třech letech má méně čtenářů, než jiné blogy po třech týdnech. Každý si děláme svoje a pro svoje potěšení. Ale potenciál násobně vzroste s tím, když budeme žít to, o čem ostatní sní. A je jedno jestli z vlastní výplaty nebo z kapesného.

      Vymazat
    2. tak teď nevím, jestli mám to co jsi napsala brát v tom dobrým smyslu, nebo naopak, protože určité věci si může člověk vyložit po svém.. :)

      jinak je fajn, když si píšeš to co chceš, ono je těžký se někomu zavděčit. občas se divím, proč takový super blogy, na který často narážím, mají tak málo čtenářů..

      Vymazat
  13. bohužel pro čechy je typická závist, která jde ruku v ruce s nepřejícností. a taky tu máme naši hezkou "urejpanost". na druhou stranu - kritika je důležitá a myslím, že spousta lidí v "blogosvětě" má s jejím přijímáním zásadní problém. samozřejmě i kritika může být naprosto blbá a může být jen dalším závistivím výronem... taky máš pravdu v tom, že spousta blogerů je pravděpodobně dobře finančně zajištěných - většina, ale ne všichni. pamatuju si, když mi sem tam došel na blog nějaký "hejtík", že jsem zazobaná pipka, kterou vyživují rodiče. no co jsem měla dělat? tak jsem se tomu zasmála, řekla jsme si, že nějaká máňa vůbec neví, jak to je a bylo po srandě. ono je totiž i dost blogerů, kteří si dokážou vydělat nějaké peníze sami. pak už záleží jen a jen na nich, jestli si koupí 10 párů bot, nebo jestli zaplatí nájem, jídlo a k tomu se potěší i nějakou maličkostí - musíme se odměňovat, žejo...

    a k přiblblému psaní? to je těžké... když už si dáš na blog něco, co máš rád, co tě baví, např. básničku, tak tě začnou nazývat psedointelektuálem, který netuší, o čem to je, ale vylepuje si to na svou blogovou zeď a chlubí se, že "jako já vím!". a jak lidem vysvětlit, že je to jinak? nijak. snažím se psát s nadlhedem a uznávám, že můj smysl pro humor je často dost zvrhlý a taky poměrně debilní - nicméně lidi, které mám ráda, baví (protože jsou stejní, haha:D)

    blog je prostě tak trochu maska, za kterou se lidi schovávají, často sladká iluze. ale kdo nemá přesně takové iluze rád? růžové brýle si prostě občas chce nasadit každý.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Chtela jsem neco napsat, ale uz jsem tou "kazuou" dost unavena a vim ze jakakoli obhajoba nema smysl. A proto bych se rada ztotoznila s komentarem Bambi. Obzvlast s poslednim odstavcem a s casti, ze ne kazdy, kdo je financne zajisteny, je nutne sponzorovan nekym jinym. Svete div se, i blogerky umi vydelat nejakou tu kacku:-)

      Vymazat
    2. Já tomu naprosto rozumím a lidi kteří pracují a jde jim to obdivuju. Kdo chce mít dobré hadry, musí se opravdu otáčet a ubírat zase jinde. Když mám práci, utrácím za boty. Když nemám práci, utrácím za jídlo. Zajímavá je ještě jedna věc - když mám peníze, nemám čas je utrácet. Když mám čas utrácet, nemám co. :-)

      Vymazat
  14. Zaujalo mě, kolik stačí zaplatit za boty, aby to vyvolalo flame. Čekala jsem "manolky" s minimálně pětimístnou cenovkou, a ona jsou to normální podzimní perka, zhruba za dvojnásobek běžné ceny podobných kožených bot. Navíc typ bot, za které je normální utratit víc a doufat, že něco vydrží.

    A druhý postřeh. Zhruba před deseti lety jsem za jedny boty utratila něco přes 4000. Pravda, byly to celokožené pohorky s GoreTex membránou, a padla na to celá výplata z dvou brigád. Stálo mi to za to a mému okolí to nepřipadalo divné. Je v tom rozdíl? Je normální utratit majlant za sportovní vybavení, ale normální hadry a boty mají být levné? Nebo je to jen otázka priorit?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Na otázku posedlosti sportovním je expert Vítěslav. Ten se dlouhodobě zabývá tím, proč lidem přijde zimní bunda za 8tis. jako levná, a kabát za 2tis. jako příšerně drahý. A podobně je to i s dalšími věcmi. Dát tisícovku za jeansy se nikdo nezdráhá, ale dát 2tis za oblek, to už je snobství. :-) Jestli to budeš nějak zkoumat, určitě se pak poděl o výsledky!

      Vymazat
    2. No je to o funkčnosti a možnosti použití těch daných věcí. Bunda za 8 mi levná nepřijde, ale snowboardovou bundu za cca 4 mám už asi 6 let a furt je v pohodě, dá se nosit a je v ní teplo. Kabáty mám dva a oba stály víc než ta bunda. Teplo v nich není a asi po dvou letech nevypadají vábně. Dávat víc peněz mi už přijde jako zbytečnost. Na utrácení mám rád věci trvalé hodnoty a to tohle není. V obleku za 2 tisíce člověk udělá leda tak ostudu. To už sou snad lepší ty džíny. Z osobní zkušenosti si pamatuji jednání s italskými subddodavateli. Přijel majitel firmy a jeden obchodník. Když má někdo oblek za 50 tisíc a více, zlaté hodinky a manžetové knoflíčky, tak vedle něj v obleku za 2 tísíce, z běžného řetězce, stejnak vypadáš jak parodie. Takže jsem byl rád za svojí mikinu a džíny a na nic jsem si nehrál. Jelikož jsem technik, tak jsem stejnak ten poslední z posledních a můžu si to dovolit :).

      A ještě otázka. Jaképak že jsou ty elitní vysoké školy? To by mě zajímalo.

      Vymazat
    3. To je o tázka, nad kterou by se člověk mohl hádat hodiny a hodiny...ale osobně bych řekla, že jsou to Práva na UK a fakulty Financí a Mezinárodních vztahů na VŠE. Další školy moc neznám.

      Vymazat
    4. Coooo VŠE? Díky, ale jeden gympl už mám. Jiné neznáš a tak ses rozhodla že tyto jsou tedy elitní, zajímavý způsob "uvažování".

      Vymazat
    5. No tak jako elity si taky představuju absoleventy a vědce v jiných oborech. Přeci jen mám radši lidi, co světu něco přináší a ne ty, co se ho snaží vochcat. Ale já mám pokřivený myšlení z ČVUT.

      Vymazat
    6. Ondras: Taky bych raději jako lidi předkládané za vzor viděla ty, kteří mají silnou morálku a jsou mistři ve svém oboru. Ale vědou ani uměním se už dneska velké peníze vydělají jenom málokdy, stejně jako kultivovaným vystupováním a smyslem pro čest a spravedlnoust. Bohem dnešní doby jsou peníze, je moderní tvrdit, že ony všechno řídí a určují osud národů a jednotlivců, a kdo je negeneruje, ten si nemá vyskakovat. Tak to učí na naší škole a bohužel, velká část "mocných" lidí dnešního česka na ní studovala. (Asi jsem zase plácla nějakou blbost, ale nemám na téma "žebříček fakult VŠ v ČR dost informací.)

      Vymazat
    7. No je otázka, jestli "mocní lidé dneška" jsou "elity". Vzpomínám si na článek, který jsem kdysi četl. Bylo to o VŠE a mezinárodních vztazích a jejich absolventech z přelomu 80/90 let. To jsou ti mocní dneška, tenkrát synáčci komunistických papalášů.

      Vymazat
  15. Velmi ma tento clanok potesil a zaroven rada vyjadrim svoj nazor. Ja som trosicku starsia generacia mam 34 rokov ale zaroven milujem modu a mam mladistvy pohlad na veci, studovala som v milane na modnej skole Istituto Marangoni a va Taliansku zila 6 rokov, pracujem v modnom businesse v showroomoch atd, to len zhruba o mojom zivote a teraz prejdem na blogovanie, ja som zacala blogovat v roku 2010, a potom som mala pauzy atd, nepovazujem sa zatial za ziadnu resp nevyraznu blogerku, prispievam menej ale podstatou veci je asi to,ze modne blogy su fenomenom dnesnej doby vznikli rychlo a stali sa marketingovym instrumentom pre modne a kozmeticke znacky. Je vsak smutne ze mnohe su preplacane, lacno posobiace a kladiace doraz skor na kvantitu, lacnost povrchnost a paradoxne maju viac followers a su takmer povazovane za fashion elitu pricom okrem romwe, sheinside a inych brakovych cinakov si nemozu nic dovolit a paradoxne dostavaju darceky v podobe prezentov /napriklad limitovane kolekcie h&m/ co je v poriadku, len ked som ja dany showroom oslovila o moznu pozvanku na parezentaciiu, bola som Pani Katarinou /showroom managerkou/ odmietnuta s tym, ze pocet bloggerov je limitovany a nemaju zaujem pozyvat inych ludi, pricom zostava niektorych pozvanych je skutocne prekvapujuca a ludia ktori robia v mode nemaju sancu sa na nieco take dostat, opakujem v CESKU...
    Chvalim tento blog a otvorenost nazorov .
    www.fashionvisionsss.blogspot.com

    OdpovědětVymazat
  16. joj vsetko som to tak pospajala, moje myslienky sorry ak to nie je prehladne :))))))

    OdpovědětVymazat
  17. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat
  18. Moment, takze s temi elitami to bylo fakty mysleno vazne? A prava a VSE?

    Dekuji za priklady. Martina Danny je nejspis mila divka, ale je typickym prikladem devcete, ktere primigrovalo. Mozna lepsi nez zombie styl. Ma supr hadry, oko a cit pro barvu, mimojine je puvabna a umi s tim nalozit. Ale strasne moc se snazi, a to me treba, na holkach odrazuje. Abych byl fer a oddelil, osobni vkus - ty naopak zaplouvas prirozene. Aspon na mne tak pusobis.

    OdpovědětVymazat
  19. Tento komentář byl odstraněn autorem.

    OdpovědětVymazat