Veg. versus konzum

9:39

Východisko:
Je umělá kožešina opravdu lepší? (doporučuju projet i komentáře)
Náhled do domácí kuchyně... 
Chvála drůbežího separátu.

pozn. Mami, neřeš to. Ty máš zdravý přístup, to jenom my slečinky a páníčci zdegenerovaní v betonu máme potřebu se vůči něčemu vymezovat, případně konzumovad nad svou kapacitu. My si můžeme vybrat, jestli pojedeme autem, nebo MHD a jestli budeme jíst párky každý den, nebo nikdy. Není to nic co by sis zrovna ty měla brát k srdci. Je to problém intelektuálů, takových těch moderních. ;-)

Když se lidé mlátili kvůli náboženství, nikomu to nevadilo. Víra, to je velká věc.
Když se lidé mlátili kvůli politice, nikomu to nevadilo. Politika, to je velká věc.
Když se lidé mlátí kvůli kožichům, klepeme si na čelo. Taková blbost, když je přece zcela jasné, co je přirozené, co je správné, co je dobré...

Stalo se to nenápadně. Jako by se z našich životů vytratily ty přirozené záležitosti, jako se bláto, nemoc a smrt. Na místo toho, co nás obklopovalo, jsme si dosadili krásnou zámkovou dlažbu, nacpali se vitamíny a nakoupili masíčko v celofánu. Ale kontakt s přírodou nám chybí tak, že nám z toho pomalu ale jistě začíná hrabat. Zapomínáme používat mozek.
Schopnost samostatného myšlení je tak nějak to jediné, co nás odlišuje od ostatních živočichů. Ať už to berete jako záměr stvořitele nebo evoluci, ať už se to chystáte využít k lovu nebo k ochraně, zapomenout na tuhle devizu je poněkud smutné. Když přestaneme přemýšlet a ptát se, staneme na úrovni stáda, nezadržitelně se ženoucího z útesu a dusajícího po všem živém.

Události poslední doby i mě nutí o některých věcech přemýšlet častěji. Kdo má pravdu? Masožrouti nebo vegetariáni a vegani? Milovníci krvavých kožiček nebo volezlých plastových leskim? Kdo obstojí v rudé palbě a nakonec pod tíhou eko. argumentů?

Kdyby se na takovou pitomost, jestli pravý nebo umělý kožich, zeptali mojí praprabáby, asi by je hnala, stejně jako by vytáhla pohrabáč na kohokoli, kdo by se jí snažil vysvětlit, že zabít pašíka je neslušné. Taky by si odplivla před každým, kdo by vyhazoval nebo zbytečně opotřebovával a ničil dobré věci a zalomila rukama před tím, kdo by jedl k snídani chleba se salámem, k obědu vývar a masíčko a k večeři uzeninu.

Problémem dneška není ani tak to, že chceme všechno dobré pro zvířátka/sebe ale to, že chceme všeho co nejvíc a hned.

Otázkou totiž není, jestli si poříďit kožich z norka nebo z ropy. Otázka je, jestli vůbec něco takového potřebujeme. Pokud kožich z uměliny nehřeje, na co je takový pitoný krám? Pokud zvířátka trpěla, na co je trápit? Pro parádu? Jestli ano, tak si, milá zlatá děvčata, vůbec neotevírejte hubičky v diskusích. :-)
Móda celá vznikla tehdy, když se lidé začali mít dobře, když měli dost financí nejen na kus chleba, pár hadrů a přístřeší, ale také na to, aby vyjádřili svou osobnost. Móda byla vždycky marnotratná, zhýralá, vždycky to byl plivanec do boží tváře, hřích ...a krása. A ti, kdo na to neměli, se snažili se všech sil napodobit. Ne kvůli účelu, ale kvůli vzhledu. Kdo mi tady bude tajtrlíkovat, že fake je stejně dobrý jako originál, toho vynesu v zoubkách, protože na přenášení věcí je pořádný látkový chlebník lepší, než vittonka. ;-)
Pokud chcete být in a v módě, pak se do toho pusťte naplno a ne na půl. Napodobenina kožichu je trapná, zbytečná. Když už proboha chcete frajeřit, tak pořádně, ale víc od toho nečekejte. Paletko ze stříbrné lisky těsně pod zadek proti zimě nepomůže.
...a pokud se chcete zahřát, dělají se kožichy z ovčích kůží (ano, takové co nosili naši předci) a nebo kabátky z kvalitních hi-tech materiálů (u jejichž výroby se ubližovalo maximálně lidem)

Otázkou totiž není, jestli jíst maso. Otázka je, jaké a jestli to má smysl. Je ještě zdravé kuřecí, když prsní řízky jsou letos oproti dobám minulým dvojnásobné? Jak asi vypadá to mýtické zvíře, jehož hruď váží skoro kilo? Jaký asi mám mít pocit, když při chystání vidím, že okřídlenci někdo ježtě zaživa zlomil končetinu? V takové chvíli opravdu nemám chuť k obědu. A když vidím jak se v kádích dusí ryby a ploutve mají odřené až na kost, opravdu nemám chuť na vánoce. Proč žrát kila uzenin, když to je dobré tak akorát na rakovinu tlustého střeva a dnu? Proč, jak píše Cuketka, pro jeden rodinný oběd nechat odpravit dvě utrápená kuřata (každému strávníkovi jedno prsíčko), když jedno stačí i na dva obědy (polévka, pečené)?

Nechci se stavět na žádnou stanu, vlastně se ani nedokážu rozhodnout ze dne na den, ale myslím, že časem se k nějakému vyváženému poměru dostanu. Mám kožené boty a tašky a jsem za ně opravdu ráda, a s politikou nenásilí se to neslučuje.
Můžete po mě házet tofu. Budu ráda. Přes týden se stravuju ve vegetariánské menze a i doma jím bezmase, mléko nepiju a ani vajíček moc nesním. Můžete po mě házet kosti od večeře. Budu ráda, udělám vývar a dám si do nosu úplně stejně.
Jsem všežravec a beru to, co je. Dobře vím, že každým svým nákupem čehokoli to tady znečisťuju, protože zvířata na maso musí něco žrát a zelenina se něčím hnojí. Dobře vím, že pokud bych si pro každý kousek žvance musela jít pěšky, umřu hladem, protože tam, kde v Praze byly skleníky s karotkou, jsou obchodní centra a tam, kde byly pole, jsou nové byty. Prostě to tak je a být smutný je zbytečné, i když rozhodovat se mezi ekvádorským banánem a českým jablkem, smysl má. 

A co vy? Měli jste kapra? A kolik jste toho z něj vyhodili? Pokud kupujete maso, kde a jaké? Pokud nekupujete maso, co kupujete a odkud?
Je prů vás důležitější módnost a styl, nebo trvanlivost?
Kolik kožených výrobků si koupíte ročně?
Měli jste někdy bezmasé (masožrouti) nebo masité (vegetariáni) období?
A vůbec, myslíte si, že žijeme ve světě vegetariánské/jatkářské propagandy?

(Ale jestli se chcete hádat o kožiších, tak si to nechte od cesty. Ti, kteří na ty pravé, nové, kvůlli kterým trpěly tisíce činčil, opravdu mají, na vás zavolají ochranku. 
Ti ostatní, kteří podědili králíka, psa nebo nutrii po pratetě, jsou za smrt zvířat zodpovědní stejně, jako vaše babička, která žije historickém centru města, za smrt Židů nebo vyhnaných českých němců. Že je to postavené na hlavu? Jestli lidé zemřeli kvůli chamtivosti nějakého pablba, který si chctěl v centru zařídit hnízdečko, další nájemníci za to nemají zodpovědnost a těžko by se radovali, kdyby jim někdo poradil budovu strhnout - protože tak bude jasné, že oni chamtiví nejsou. Jestli tvorové zemřeli kvůli parádné paničce, neznamená to, že s ní musí jít i do kremační pece - aby se dokázala nevina pozůstalých.
Prosím, než se začtete hádat, zamyslete se. Chyba není si brát, ale nic za to nedávat zpátky. Pokud je pro slepici utrpení, když jí vezmou vajíčka, není pro vaši kočku utrpení žít v bytě a nemít tříkrát ročně koťata? )

You Might Also Like

25 komentářů

  1. Myslím, že ty se na to všecko vždycky dokážeš podívat celkem s rozumem.
    Článek o kožešinách mě rozčílíl už tím, že tam nejsou žádná podložená fakta, žádné zdroje, takové "jedna paní povídala". O kuřecím masu hrozně dlouho přemýšlím, v supermarketech je to mor. Aspoň vajíčka nekupuju s označením 3, nikdy! Vždycky 2 nebo 0 (1 jsem v životě neviděla). A občas nám někdo dá domácí.

    (Z kapra jsme vyhodili jen kosti a vnitřnosti, děláme polívku z hlav a odřezků.)

    OdpovědětVymazat
  2. kdyz to vezmu kolem a kolem, tak davam prednost trvanlivosti, protoze si vzdycky radeji nasetrim na kozene boty/kabelku. taky si myslim, ze za posledni tri roky,co mam blog tak se hodne vyvinul muj nazor na to, kolik modnich s prominutim pí*ovin potrebuji nebo ne. jinak maso jim a vzdycky me stve, kdyz treba zustanou zbytky, ktery by se vyhodili, tak se svnazim to brat k pritelovi na vesnici, protoze tam to muzou dojist pes/kocky/slepice.. a kozich by se mi libil, akorat nemam po kom dedit, babicka svuj pred mnoha lety prodala. a umelaka bych si nikdy nekoupila, to si radeji usiju vlneny kabat/koupim perovku..

    OdpovědětVymazat
  3. Kožichy se mi nelíbí, takže v tomto mám jasno. Koženým botám a peněženkám dávám přednost, protože mám ráda kvalitu a trvanlivost a nehodlám si kupovat lacinej kus, co se mi za oůl roku rozpadne.
    Ikdyž žiju většinou teď ve městě, pocházím z vesnice, takže vajíčka máme domácí - a vím, že slepičky u nás určitě netrpí :) .. skořápky pak shromažďuji i na privátě a zase vezu zpět dom pro ně. Maso máme většinou domácí a to králičí, kdysi dávno i každou zimu prasátko padlo a beru to jako normální věc.

    Mimochodem - skvělý článek!

    OdpovědětVymazat
  4. Upřímně... si myslím, že se snažíme vyřešit - vymezit se, ano - něco (vůči něčemu), co nelze spravedlivě nahlédnout. Pereme se tu o špičku ledovce, ale v letních večerech klábosíme na terásce u pochodní a svíček, kde každou chvilkou proběhne kremace mnoha mur.

    Naše obzory jsou tak nízko položené, že pouštět se do TAKOVÝCH debat a myslet si, že TO vyřešíme, je pitomost. Řešíme jen v rámci svých možností, limitovaných vlastní inteligencí, kvalitou informačních zdrojů. Morálkou? Co já vím. Vím jen to, že je to téma líbivé, neb nabízí rozdělení společnosti na ty se srdcem a na ty povrchní. Dělení jednoduché jako řez nožem. A vím to, že neschvaluju a koupí nepodporuju kůže z mláďátek a ze zvířat, jejichž kůže není součástí nějakého většího DIY. (Maso nasolit, šlachy na tětivy a tak : )) Nadsázka.). Norci, lišky, kuny, blabla. Proč? Agresivita člověka by měla být nějak regulovaná. Třeba hlavou. Jsme tolik rozpínaví, lační, koketujeme.

    Pokud někdo nutně potřebuje pět kožených bund (Boo, rýly?), rukavice z jelenice (Ivičič - btw. ten udělal ochráncům velkou službu, neb svou pitomostí jistě odradil mnohého příznivce koží), pokud někdo potřebuje být na konci řetězci, na jehož začátku byla vykulená očka, ať si to užije. Třeba se jednou nabaží. Když je ta kůže věčná : ).

    OdpovědětVymazat
  5. Myslím, že není třeba se vůči něčemu vymezovat, označovat se buď za masožravce nebo vegetariána, případně vegana. Všechno má svoje pro a proti.
    Maso nejím, protože se mi nelíbí podmínky ve velkochovech a dokážu se bez kilového řízku nacpaného hormony a antibiotiky v klidu obejít. Ale pokud si někdo na vesnici chová kuřata, která si chodí po dvorku, sype jim zrní a sem tam nějaké klepne, proč ne.
    Mléko nepiju a snažím se mléčným výrobkům vyhýbat, to ale neznamená, že nikdy žádný nesním. A proti vajíčkům z domácího chovu vůbec nic nemám.

    Nejsem ani masožravec, ani vegetarián nebo vegan, ale takhle mi to připadá v pořádku a tak necítím potřebu se do nějaké skupiny řadit - už jen kvůli těm pohledům, když to člověk pronese na veřejnosti.

    OdpovědětVymazat
  6. Já si nejsem jistá, ale co je špatné na mléku z hlediska vztahu ke zvířeti, které ho vyprodukuje? Já mám pocit, že krávy i kozy se dojit MUSÍ. Vím, že když jsme měli kozy, tak se ji babička musela neučit dojit a to kozí mléko u nás nikdo moc nemusel. Já miluju mléčný výrobky a mléko, ale snažím se je kupovat na trzích, připadají mi takové domácí a jsou chuťově lepší. Vajíčka miluju taky (prý to mám po mámě :-D), ale jím hlavně ta od babičky, od domácích slepic. Když se zamyslím nad masem, tak jiné maso než drůbeží či rybí jím jen u rodičů, nebo někde na návštěvě. A krůtí masu kupujeme z krůtí farmy a ryby z rybáren (samozřejmě jsou i výjimky, kdy to koupíme klasicky v obchodě). Jím, co mám pocit, že chci jíst, že mi to děá dobře a mám na to chuť a snažím se jíst všechno. Potřebuji jak masová, tak bezmasá jídla. Nemohla bych být jen vegetariánka nebo jíst jen maso. Já hlavně nemám ráda kořeněná jídla a mám pocit, že ta absence masa je hodně nahrazena různým výrazným kořením (ale to je možná jen moje konkrétní zkušenost). Jo a uzeniny jím opravdu sporadicky (kromě osmdesáti procentní kuřecí šunky, protože mi nechutnají. Ale třeba sladké miluju. To snad neubližuje nikomu :-D. Myslím, že je každého věc, jestli jí nebo nejí maso a jaký pro to má důvod.

    Kožené věci moc nenosím, koženou kabelku mám jen jednu a ta její kůže je opracovaná takovým způsobem, že nevypadá ani jako kožená, ale ano, pár kožených bot vlastním. Kůži nenosím proto, že mi vadí. Vadí mi její pach, když vlezu omylem do obchodu s koženým zbožím, tak se mi chce pšíkat, dráždí mě a vadí mi i na těle. A je mi nepříjemné se kožených věcí i dotýkat. A to samé je i s kožešinou. Radši si to zvíře pohladím živé. Pokud mám něco z vlny, tak z té ovčí.

    Maso sama nepřipravuji, jím ho hlavně u rodičů a táta, jako absolvent potravinářské školy zpracuje jak komplet rybu, tak komplet kuře.

    A jinak si myslím, že žijeme ve světě obecné propagandy, ve světě, kterému vládnou média a spoustu lidí bez přemýšlení přijímá to, co mu internet či masmédia servírují. Jednou je módní to, tak se píše hodně o tom, podruhé je populární tamto, tak se píše o tamtom.

    A myslím, že v současné době je už všechno tak zdegenerované, že je otázka co je vlastně pro koho i pro jaké zvíře přirozené... a také si myslím, že se nic nemá přehánět. Extrémy nejsou dobré...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. sladke neublizuje nikomu? a co ekologicka stopa a veci ze kterych jsou sladkosti vyrobene?

      nekasli na sebe tolik ;-)

      H.

      Vymazat
    2. Nj, dobrůdky. Na jedno kousnutí kousek silonového obalu. Dobrý tip na předsevzetí.

      Vymazat
    3. S tím mlékem se to má ve velkochovech myslím tak, že krávy mají mléko jen když mají tele, tudíž se oplodní, tele se předčasně odebere a pak se krávě oddojí mléko, které bylo původně pro tele. Ale můžu kecat, jsem městské dítě a dávno jsem se o tuhle problematiku přestala zajímat :).

      Vymazat
    4. No, všeobecně, jakékoli mléčné žlázy fungují na tom, že dokud se z nich bere, tvoří. Nejsem zootechnik, ale u lidí by laktace měla jít protáhnout až na 5 let (mléčné zuby, jiný tvar nosu), a potom musí přijít další těhotenství. A ono, mrně si postupně bere méně a méně, a tak se tvoří méně a méně, až nakonec nic. Když je naopak někdo rozkojený a nemá mláďátko, jsou z toho ošklivé záněty - kočky měly horečku tři dny, ovci babička dojila co tři hodiny.

      Vymazat
    5. To si fakt myslíš, že zvířata se musí dojit? Achjo. Tak si prosímtě přečti něco o laktaci, do života je to i tak poměrně užitečný: http://cs.wikipedia.org/wiki/Laktace

      Vymazat
    6. musím souhlasit.. krávy v ČR jsou udržovány násilně k dojení 305 dní v roce.. dostávají 2 měsíce "dovolené", aby se jejich vemena "zotavilaa" a ony potom zase mohly dál produkovat nepřirozeně mléko.. proto to není přirozené, to, co se děje ve velkochovech...

      Vymazat
  7. jsem fanda sasova a lokalnich rezniku (nebo "domaci zdroje", vcetne vajec), vim, je to drazsi, ale nejim to tak casto abych si to nemohla dovolit.

    Stejne jako nefandim exotickym potravinam.
    Taky verim tomu, ze je tu hlavne SACHARIDOVA propaganda, nikoliv vege nebo jatkarska. Myty a debilni vyzkumy kolem cholesterolu jsou pekny podvrh.
    Ale to uz je na jinou diskusi, takze radsi bucek ze sasova nez celozrnný rohlik.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Otec kdysi implemetnoval informační systém do jedněch velkých pekáren a dozvěděl se při tom zajímavou věc. Pečivo není tmavé protože by bylo zdravé ale proto, že je dobarvované karamelem a praženými slupkami z brambor... Ale pořád věřím, že kdyby se můj děda orientoval spíše na rostlinné produkty s rozumným obsahem tuku a soli, nemusel by teď jezdit na dialýzu.

      Vymazat
  8. Zazněly tu zajímavé názory :). Souhlasím s přístupem, že člověk jí, na co má chuť, tělo si řekne. Nejsem si úplně jistá tím, jak se to slučuje s mým vegetariánstvím, ale zatím se mi nestalo, že bych za třináct let měla chuť na maso (nekecám, jediné, co mě ohledně masa občas napadne je, že bych si obrovsky zjednodušila život). Zaznělo, že i lidi se dívají na vegetariány divně (teda, asi to interpretuju až moc doslovně :)), a je to bohužel pravda. Většina všežravců (omlouvám se za ten termín :)) má tendenci obraného reflexu a začne mě napadat ohledně nejezení masa (proto nerada někde říkám, že maso nejím, a nejsem sama s takovou zkušeností, o většině vegetariánů v mém okolí jsem dlouho ani nevěděla). Obvykle mají lidi vegetariány za militantní, ale mám zkušenost, že to bohužel bývá spíše naopak. Taky nerozumím, že když mi například chtějí na návštěvě něco nabídnout, donesou mi běžně šunku se slovy "Však to není maso" - dneska už to maso asi fakt není, ale všechny tyhle stereotypy jsou celkem otravné. Jinak po kupovaném mléce se zaručeně osypu, takže mi rodina sem tam vozí z vesnice domácí a sýry miluju. Kožené mám jedny boty ("Ty jsi vegetarián, jak můžeš nosit kůži" - Grrr!), protože myslím, že kvalitní boty, které se nerozpadnou, sedí na noze (což pro mě bývá problém) jsou základ. Omlouvám se za takový sebestředný příspěvek, ale jak zaznělo - jsme omezeni tím, co známe :).

    OdpovědětVymazat
  9. Já například kuře v obchodě vůbec nekupuji, jelikož nemá vůbec žádnou chuť..ale to je celkem jasný když to krmí vším možným hlavně aby to rychle vyrostlo co to může být za maso, když během několika týdnů od narození už jsou zamražené v supermarketech... Takový kuře z farmy se s tím nemůže vůbec rovnat..

    OdpovědětVymazat
  10. Ježíšmarjá, to jsou zase urban legends jak kráva - antibiotika a hormony v mase, OMG.
    Kuřata jsou tak velká z jednouchýho důvodu - kdysi někdo přišel na to, že když zkříží slepici druhu A s kohoutem druhu B, jejich potomek nepřipomíná ani tak kuře jako spíš pštrosí mládě.
    Hormony (jejichž přidávání do žrádla by bylo absolutně nelogický) ani antibiotika (to tak v USA, ne v u nás, kde máme pořád poměrně přísný pravidla na to, co se smí dát zvířatům žrát) v tom nehrají sebemenší roli.

    OdpovědětVymazat
  11. já jsem vegetariánka, podporuji domácí chovy (od mléka po vajíčka). nekupuji ani kožešiny, ani kožené věci, nejím maso, kupuji netestovanou kosmetiku... a dělám to z etických důvodů..

    a musím říct, že jsem se nikdy necítila jako vegetariánka unavená, jak všichni tvrdí, když přejdou na vegeariánství...

    nakupuju v obchodech se zdravou výživou.. dnes je tolik možností, jak nahradit maso, až je člověku blaze. dělám si sekanou z robi masa, udělám si řízek z rostlinné náhražky, španělského ptáčka, cokoliv.. vegetariáni to už dnes nemají složité.. je to jen o tom říct si, že už nebudu podporovat zlo na světě, nebudu kupovat tmrtvoly týraných zvířat, nebudu si na obličej a vlasy nanšet sajrajty, kvůli kterým přišla zvířata o oči, byla kvůli tomu rozežrána zvnitřku zaživa..
    nekoupím si kožich ze zaživa stáhlého zvířete.. nebudu podporovat krutost..

    to jsou mé důvody pro vegetariánství...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Co léky, farmaceutický průmysl? Jak vidíš tohle? Zvědavě se ptám, protože to je snad jeden z mála oborů, kde se testuje i na lidech...i když podmínky jsou nesrovnatelné.

      Vymazat
    2. no, já jsem případ, který se snaží lékům vzhýbat a celkem mi to i jde, i kdzž mám doma lékaře :) radši si dám bylinkový čaj než ibalgin. snažím se odprostit od co nejvíce škodlivin, které možná pomohou, ale v konečném důsledku jsou pro člověka špatné (ibalginxvředz, ATBxrozhození trávící soustavy)... ano, testuje se i na lidech, to je pravda.. ale v mnoha přpadech se testované látky nejprve otestují na zvířatech, většinou na primátech. problém vidím v tom ,že zvířat se nikdo neptá, zatímco lidé se hlásí dobrovolně... asi působím příliš zaujatě, že? :)

      jsem pro svobodnou volbu člověka. každý má právo rozhodovat o svém životě, o tom, co (ne)bude jíst, každý má možnost volbz.. a asi právě proto mi vad, že zvířatům volbu nedáváme, i kdzž i pro ně je to přirozený způsob života..

      Vymazat
    3. a omlouvám se, že jsem odběhla od tématu a od položené otázky :)

      Vymazat
    4. S těmi léky je to různé. Je v podstatě několik fází testování nové léku a v některých fázích jsou zahrnuta zvířata, ne jen primáti tedy, ale třeba prasa, myši, podle toho jaký systém lék ovlivňuje. Pokud je to možné, jsou nejčastěji použity myši. Pak se přejde k testování na malém počtu lidských dobrovolníků a pak se lék pustí do světa s tím, že musí být ještě sledován. Táta se jakož dohlížející lékař účastnil studie, kde testovali lék, který měl zmenšovat počet mrtvic u lidí po úraze hlavy...no a po půl roku se od testování ustoupilo, protože zjistili že, naopak počet mrtvic stoupl.
      Ty lékové studie jsou někdy stejně praštěné. Momentálně probíhá studie na léčení roztroušené sklerozy, lék super, ale už teď se ví, že na trh se rozhodně nedostane, protože je nehorázně drahý a pojišťovny to nezaplatí.
      Karolina

      Vymazat
  12. skvělý článek k zamyšlení, tolik otázek... A asi bych to nebyla já, kdybych souhlasila se vším:)
    Vadí mi nadspotřeba a přesto se jí nevyhýbám. Nejsem dostatečně důsledná, ale snažím se... Snažím se kupovat celá kuřata, spotřebovat kosti na vývar, zbytky masa zamrazit... ale někdy dám přednost časové úspoře a koupím prsíčka. Nelíbí se mi jak jsou "kuřata" dopována antibiotiky a chována v klecích... proto se snažím kontrolovat všechna vejce aby byla alespoň dvojková. Přesto že vím, že bych neměla jíst maso každý den, nedokážu nikdy vymyslet více než pět bezmasých jídel týdně, po kterých bych se cítila dobře a které bychom doma jedli všichni. No, aspoň se snažím kupovat sezónní zeleninu a preferuji české výrobce kde to jde. Čtu etikety u všeho. A když to jde, jdu na trh.... Malé změny, ale čím víc lidí udělá i tyhle drobnosti, tím lepší svět bude.
    S tou módou je to ošemetná věc. Obávám se, že nevznikala nezbytně až když lidé měli základní potřeby - myslím, že vznikala částečně zároveň, protože byla součástí jiného základního pudu - sexuálního. To, že dnes neslouží k přilákání partnera, ale k sebevyjádření je velký posun, ale určitě to někde zůstalo.
    Jsem se nějak rozepsala, promiň:)
    Veronika

    OdpovědětVymazat
  13. konzumovad? to vážně?
    a pro dva lidi se vážně nemusí zabít dvě kuřata, nemá snad kuře prsa dvě?

    jinak pěkný, k zamyšlení, ale těžký se zorientovat, ptáš se na moc věcí najednou...takže aspon na jednu: z kapra děláme i polívku (cca 2x do roka), tudíž se toho vážně moc nevyhodí

    pragueneedsmorestyle

    OdpovědětVymazat