Český pohled

22:51

Opravdu je to tak hrozné a lokální, nebo si za to můžeme tak trochu sami?

Poslední dobou proběhla blogy tsunami na otevřeném moři. Hladina se jenom trochu zčeřila něčím, o čem víme, že tady je a co na nás, individuálně, dopadá s nebývalou tvrdostí.

Češi blbě čumí! 

Stačí, aby po ulici šel někdo v jiném oblečení než riflích a tričku s obrázkem, a už se stává terčem nevrlých pohledů.

Ale je to pravda? Opravdu Češi blbě a nenávistně čumí na lidi, kteří nenosí aktuální lidový kroj?

Tuto otázku se pokusím zodpovědět pomocí zážitků a postřehů z poslední doby.

1) Kdo že tady čumí?!

Včera jsem jela do Prahy, kolem osmí vlakem na Smíchov a pak dále do centra metrem. Čekalo mě posezení u vína s jednou skvělou slečnou, přespání mimo domov a na druhý den produkce editorialu. A tak, protože jsem nemohla být moc ani málo chic, oblékla jsem tílko, svetry, dlouhou sukni a všechno to upravila do požadovaného tvaru pomocí zicherek a broží. Šedá, černá, gumové baleríny, oranžová hlava a natěšený výraz udělaly své. Ve vlaku seděla skupinka mladých Rusek a všechny se na mě podívaly, sjely mě do hlavy k patě pohledem a nakonec se potutelně usmály. Nevěděla jsem, co si o tom mám myslet. Je to dobré? Špatné?

A pak jsem vystoupila z vlaku a přede mnou šla slečna. Mladinká, štíhlounká. Kotníkové šněrovací černé boty na masivním podpatku, černé štrample, černá kožená bundička, černé šaty ze Zary ( s nabíranou sukní, mini) a rudé psaníčko, taktéž ze Zary. Husté tmavé vlasy měla stažené do lehce pocuchaného ohonu, a k decentnímu nalíčení z něžného obličeje zářily rudé rty. Byla nádherná. Dívat se na ni bylo jako dívat se na dokonalý obraz. A tak jsem se dívala. Co víc, možná i zírala. A slečna, která v útlých zádech cítila nejen můj pohled, se dala na útěk. Zrychlila krok, seběhla do metra, tam opět vzbudila pozornost a tak se přitiskla ke sloupu a tvářila se nenápadně. Na jiném konci nástupiště čekala jiná slečna v šatech, balerínách a světlém baloňáku. Když si všimla, že se na ni dívám, taktéž začala prchat. Jenomže...copak to jde, nedívat se na skvěle oblečené lidi? Krása a originalita, zajímavost, přitahují naše pohledy. To co je zajímavé nebo hezké prostě funguje. A lidi se rádi podívají, zkrátí si čas čekání na prostředek MHD.
Nevím jak vy, ale já čumím. Valím bulvy. Ráda!


2) Superkyselé bonpari aneb kyselé české ksychty
Pokračovala jsem metrem. Učesaná, lehce zajímavá. A lidi se dívali. Nejvíce jedna paní. Systematicky mě propichovala pohledem a usilovně se na mě mračila. Chvíli jsem se snažila tvářit se, že o ní nevím, ale pak jsem to nevydržela, prohlédla jsem si ji a zjistila zajímavou věc. Ta paní se, stejně jako většina lidí v metru, mračila a šklebila nevědomky. Mračila se do tmy v tunelu, mračila se na svůj mobil...a když zvedla oči, a všimla si mě a já jsem ji zaujala jako kratochvíle, zacukalo jí obočí, čelo se mírně rozjasnilo, ale šklebící se ústa zůstala. Ona se dívala se zájmem. Ne s opovržením. Jenom tak nějak...už se asi neumí tvářit optimisticky, příjemně.
Až pojedete příště MHD nebo půjdete po ulici, schválně si všimněte obličejů lidí. Jako by byli zavření ve svých vlastních zamračených akvárcích, dívají se do země a přežívají. Ale zkuste se na ně usmát. Akvárka se budou pomalu rozsypávat ... a bude všem lépe :-)

3) Líná huba...
Když jsem dneska jela z téměř 24 hodinového tour de praha, na Smíchově si proti mě sedla paní. Mohlo jí být docela přes šedesát, nebyla hubená. Ale vlasy měla nabarvené na rezavo a ... nádherně upravené nehty.
 Měla je nalakované na "Prada" oranžovou, pečlivě opilované, ale hlavně, ta barva! Nemohla jsem nezírat na její ruce. A tak jsem to udělala ještě lepším. Naklonila jsem se k ní a ty nehty jí s úsměvem pochválila. Paní z neutrálního/lehce šklebivého výrazu přešla do úsměvu, poděkovala a přidala, že si je lakovala dneska ráno, že tu barvu miluje a nemůže mít jinou, ani o kousek tmavší nebo světlejší. A cesta ubíhala o to příjemněji.


Možná že to je tím, že úsměv je nakažlivý a slečna Irena, skvělá maskérka, je bacilonosič. Usmívá se dokonce i ve spánku. Život bere s lehkostí, i když spí třeba jenom pár hodin denně... A tak se, po těch hodinách s ní, usmívám taky.
Nevím jak vy. Nemyslím si, že by se český lid stavěl negativně k hezkému zevnějšku. Jenom prostě, není schopen vyjádřit své emoce.

Jak to vnímáte vy? Otočíte se rádi za dobře oblečeným/vypadajícím jedincem? Zíráte? A jaký u toho máte výraz? Chválíte lidem to, co jim sluší? A setkali jste se někdy s takovými věcmi coby "pozorovaný"?

You Might Also Like

28 komentářů

  1. ah ja na každeho vždy čumím v MHD!

    OdpovědětVymazat
  2. jsem líný čumil, na originální lidi se dívám s pokud možno neutrálním výrazem :D
    Coby pozorovaný se denně potýkám se všemi typy výrazů... už se snažím nevnímat shovívavé úsměvy nebo vykulené oči. Často na mě mají poznámky podivní týpci nebo ještě podivnější čtyřicátníci, na to já mám "štěstí". Ti se opravdu vyjádřit nezdráhají :D (a já utíkám... :D)

    OdpovědětVymazat
  3. Čumím a nestydím se za to.
    A když někdo kouká, tak na něho hodím "vraždící" pohled. :D Což se stává na můj vkus teď často, co sem vytáhla tílka, kraťasy a sukně.

    OdpovědětVymazat
  4. ja dnes tu na olomouckem sidlisti sla vencit psa v podpatkach, ruzovych satech a s ohromnym kloboukem - proste bylo hezky a ja chtela taky vypadat hezky. a vsichni se na me mile usmivali. vlastne mi to doslo az zpatky doma, jestli to nahodou neni (zvlast tady!) nejake divne - ale clovek automaticky hleda za uprenymi pohledy to negativni a pritom to tak vetsinou vubec neni :))
    ja se na hezky oblecene lidi taky usmeju, kdyz muj pohled zachyti, vzdycky se usmeji zpatky a svet je najednou tak milej :)

    OdpovědětVymazat
  5. ahoj, pozoruji lidi v MHD a zírám na ty, kteří jsou krásně oblečení, prostě jsou moc krásní na to, abych je jen přešla pohledem. A když jsem krásně oblečená já,předpokládám, že to ostatní lidi mají podobně. :)
    Pravda je, že moc neřeším, jestli se na mě někdo kouká nebo ne (mám se koukat, jestli se náhodou někdo kouká nebo nekouká?:) ). Pokud se člověk v oblečení cítí, nemůže ho nějaká zapšklá baba zastavit. :)

    OdpovědětVymazat
  6. Já taktéž zírám na lidi, kteří mě zaujmou (a připadám si u toho creepy :D), mně zas tolik nevadí, když na mě všichni zírají.. i s těmi svými mrtvými výrazy (spíš mi to většinou přijde vtipné), ale vadí mi, když kolem mě procházejí lidé v jeanách a sportovních budnách s oranžovým pruhem (s batohy na zádech atd.) a uchechtávají se a cpou mi do obličeje svůj vlastní názor, který mě vůbec nezajímá.. a mám pocit, že Čechům je netolerance docela vlastní.

    OdpovědětVymazat
  7. Zajímavej článek.

    Když jde okolo mě někdo pěkně oblečenej, ráda se kouknu. Snažím se to tedy provádět trochu nenápadně, nemít u toho přehnaně nadšenej výraz (pozor, úchyl!), ale zároveň se nemračit.

    Úsměv fakt nic nestojí a přitom umí lámat ledy.

    V pondělí jsem vykračovala po Brně v červených šatech a puntíkatém kabátě, lidi se otáčeli, ale přišlo mi, že převážně v dobrém. Hlavně ti starší, kterým to připomínalo 60.léta a jejich mládí.) Usmívala jsem se já, protože mi bylo dobře, usmívali se ostatní na mě, na sebe navzájem....stačí to jen zkusit.


    A taky se pomalu začínám osmělovat lidem chválit věci. Většinou se na mě ale koukají dost překvapeně a spíš zaskočeně než potěšeně.

    OdpovědětVymazat
  8. dobrý článek Oli...já očumují děsně moc!!! :))

    OdpovědětVymazat
  9. ráda zkoumám zajímavě oblečené slečny (i pány, ale tam je ta kreativita většinou slabší)...a snažím se u toho usmívat (tedy doufám, že si nemyslí, že je zkouším zbalit), ale i tak si myslím, že jim to může být nepříjemné...poněvadž já sama pohledy od cizích nemám ráda...vezmu si na sebe kousek, ve kterém si nejsem úplně jistá...a cizí pohledy ho dokážou odsoudit k věčnému uložení do skříně...i když (doufám) asi ne vždy opravněně :)...proto zdar neblbým nenakyslým českým ksichtům!!! ;)

    OdpovědětVymazat
  10. Já jsem ráda, když na mě někdo kouká a je jedno jak, protože když nekouká znamená to, že jsem nudná :-D ;)

    OdpovědětVymazat
  11. moc hezky:) jo, taky koukam na hezky lidi, na zajimavy lidi... vlastne na vsechny. vzdycky premyslim jakej asi maj pribeh. a s tim usmevem je to fakt pravda..:)

    OdpovědětVymazat
  12. koukám ráda, a doufám, že podle úsměvu se dá rozeznat, že tím oceňuji. Občas je na mě koukáno, někdy i zíráno. A hodně záleží na náladě, někdy mě i baví pobuřovat a jindy bych se schovala.

    OdpovědětVymazat
  13. Koukám, ráda koukám, usmívám se a vidím-li alespoň trochu odezvy, pak i pochválím. A bývám i koukána. Většinou je to příjemné, ale nedávno v rodnomaloměstsko hroudě (kterou ale bezmezně miluji) jsem si vykračovala náměstím v maxišatech a tři "dámy" se nejprve začaly smát, pak dokonce hlasitě komentovat. A lhala bych, kdybych tvrdila, že mi bylo příjemné kolem nich projít. Jenže pak jsem přišla ve stejných na zkoušku a kolega herec, kterého si pro jeho talent velice vážím, zahrál na téma mého odění sehrál krátkou etudu o tom, jak oněměl úžasem. A to vyváží ty tři dámy dohromady.

    OdpovědětVymazat
  14. Včera jsem vyrazila s pár kamarády na zelené pivo a jelikož jsem dostala chuť si tak trochu zablbnout, nahodila jsem černé tričko, černou skládanou minisukni, černé lodičky s návleky a rozzářila jsem to růžovomodrou hedvábnou kravatou, co jsem ukradla chlapovi ze skříně. Lidi koukali, ale nemám pocit, že nějak opovržlivě, spíš ze zájmu. Možná to bylo i tím krásným počasím, ale zamračených pohledů jsem moc neviděla, zato spoustu pěkně oblečených lidí. A i já jsem čas od času na někom nechala oko o něco déle než běžně, prostě proto, že se mi líbil jeho styl. Jen oslovit a pochválit ještě odvahu nemám :)

    OdpovědětVymazat
  15. zvlastni, ze nejdriv to vsichni kritizujou, ale pak tady pod tvojim clankem je to same "taky cumim, taky cumim, jo". chm. ale pekne. a nakonec - taky cumim :)

    OdpovědětVymazat
  16. Osobně se taky dívám na lidi co sou pěkně oblečeni. S úsměvem u mě je to tak, že ho mam skoro pořad. Všetšina spolužaku to nemuže pochopit....a pochvalit někomu oblečení ? když jedu sam s někym v kupé tak je to u mě docela i časté(když je to na místě)
    A k těm šklebícím se lidem, myslím, si, že poslední dobou se čím dál tím víc lidí tváří kysele, což je škoda.

    OdpovědětVymazat
  17. Rozdíl velkoměsto - maloměsto je taky dost znát. Kdybych si do velkého města vzala něco, v čem u nás budím rozruch, sotva by někdo zvedl pohled. :)
    Na druhou stranu, když já, maloměštačka, jedu du města (většinou Brno), čumím, a to hodně. Jednoduše nejsem zvyklá. Snažím se sice ten prvotní šok co nejdřív vyměnit za úsměv či uznání, ale nevím, jak se mi to daří a jak to vůbec ostatní vezmou od člověka, co nosí nejvíc černý vršek a rifle (ano, vlastním i sportovní bundu, černou :)).

    Co mi ale na "českém čumění" vadí nejvíc je, že v kolikrát si ty pitomé, hnusné a opovržlivé pohledy neodpustí lidi neupravení a nevkusní. Nepovažuju se za módního znalce a rozhodně si nemyslím, že jsem lepší, než ostatní, ale něco v oku už mám. Nedávno jsem jela v kupé se slečnou/paní, která mě takovýmto pohledem sjela hned ve dveřích a celou cestu nesouhlasně zírala (chápu, že téměř 30 hodin nošená tunika a boty po metalovém koncertě nejsou značka ideál), ale ona sama měla neforemný, hranatý červený kostýmek (ta červená jí navíc vůbec neslušela) a boty s rozkvetlými podpatky - okopané, odrbané a na každé straně snad 1 cm odstával, což byl největší gól. O vlasech a brýlích ani nemluvím... Nevím, co k tomu tyhle lidi vede.

    Jana

    OdpovědětVymazat
  18. Dnes v noci jsem mela s kamaradem, ktery zil v Nemecku, Italii a momentalne nekolikatym rokem v Londyne debatu na tema, jak nam vadi, ze cesi na sebe nadavaji... nevkusni lide jsou vsude, stejne tak lide, kteri "cumi"... ano v Londyne je jich mene, jsou zvykli na ledasco, ale napriklad On mi rikal, ze prave v zahranici se naucil brat dobre pozornost.. tudiz koukaji take hodne... ale v zadne jine Zemi lide nenadavaji na svuj narod tolik jako zde... chci se tomu venovat v nejakem mensim clanku az budu mit cas na psani :)

    Ja kvuli skvelemu prozitku z koukani kolem sebe nesundavam slunecni bryle ani v metru :) Mnohokrat mi bylo mymi znamymi receno, ze koukam totiz neprijemne az zle.. coz nechci, takze radeji temnymi skly schovam pohled svuj.. :)

    Fajn clanek kazdopadne)

    N.

    OdpovědětVymazat
  19. krásně jsi to napsala Oli! konečně o zírání pozitivně! já totiž taky kolikrát pozitivně zírám (třeba na tebe :D ) ale jako bojim se abych nebyla za úchyla :) a rozhodně jsem pro usmívání se na ulici v mhd a prostě všude! nic to nestojí a dokáže to prozížit celý den :)

    OdpovědětVymazat
  20. Ja čumím, ale len tak zľahka a nenápadne, aby to nedostalo do rozpakov očumovaného. A viac čumím na ženy. Muži zostávajú mnou akosi neočumovaní. Chválim tiež, ale len vo výnimočných prípadoch. Ľudia celkovo u nás chvália málo. Keď som bola vonku tam sa ma furt niekto pýtal.. z kade som mala to a hento, ako som si spravila taký účes, dávali komplimenty na oblečko, nechty, makeup.. úplne všetko.. od náhodných ľudí na ulici až po predavačky a čašníčky. Ľudia vonku to berú tak zľahka, .. hodia kompliment, spýtajú sa pár otázok, usmejú, pokonverzujú, obom stranám sa tým spríjemní deň, deal done. Ľudia u nás sú naopak rezervovaní, uzavretejší do seba, tu sa nenosí konverzácia s cudzími.(

    OdpovědětVymazat
  21. A ešte som chcela.. je mi veľmi sympatické, že si to tak poňala, Oli a myslíš si, že ľudia môžu čumieť aj z pozitívnych dôvodov.

    Nechápem ľudí čo vkuse riešia, že druhí na nich čumia v zlom a že ich odsudzujú za ich look a že aké je to hrozné, keď sa v našej malej zaprdenej krajine nemôžu obliecť trošku extravagantne, lebo hneď to prílaka divné a opovrhujúce pohľady iných. Ja sa teda niekedy obliekam dosť svojsky a inak a ani raz za svoj život som nemala ten pocit, že by na mňa niekto pozeral v zlom a opovrhujúco za to čo mám na sebe. Podľa mňa, keď sa človek cíti sebavedomo a pohodlne v tom čo má na sebe a stojí si za tým, nesleduje tak na ulici každý pohľad a hneď si nezečne namýšľať, že niekto ho ukrižoval pohľadom. Je to len na nás ako si vyložíme tie pohľady a mám pocit, že mnoho ľudí si to automaticky vykladá tak, že sa druhí na nich smejú aj keď to tak vôbec nemusí byť..

    OdpovědětVymazat
  22. Poslední komenář bych skoro podepsala. s tím rozdílem, že jsem negativní reakce zažila už na základní škole (kdy byl člověk terčem už jen tím,že nenosil bílé ponožky jako všichni ostatní nebo nosil klobouk :)a na ten nepříjemný pocit si pamatuju.
    Na lidi se koukám protože mě inspirují. No, necivím.
    btw. zajímavý příspěvek, konečně trochu z jiného úhlu, protože už mě to bědování jak jsou Češi nemoderní a netolerantní už leze na nervy. Komentárorky si tak jako tak projektují svoje vlastní pocity do ostatních, protože kritika lidí ve sportovních budnách taky není zrovna projevem tolerance. Nehledě na to že se mně příčí paušalizace, protože Češi jsme všichni a pomlouvat vlastní národ taky není hezká vlastnost :)

    OdpovědětVymazat
  23. kdyz se k cumeni pridaji negativni koemntare ve stylu "povidejme si o ni nahlas a delejme jako, ze to vubec neni neslusne" vsechny me uvahy na tema o jaky druh cumeni se jedna zarusene rozprasi

    OdpovědětVymazat
  24. na druhou stranu bedovala jsem nedavno nad sprostymi anonymnimi komentari na elle.cz a pak se podivala na elle.com a bylo to to same...takze mzslim ze cumi a kritizuji stejne vsechny narody

    OdpovědětVymazat
  25. Oli, ty jsi tak zajímavá a hloubavá. :) Já přemýšlím nad těmi samými věcmi.. a taky se snažím trochu nadlehčit většinou depresivní MHD situaci. Všimla jsem si, že když člověk třeba do tramvaje nastoupí energicky s úsměvěm, aniž by k němu měl nějaký evidentní důvod, lidi tak nějak automaticky začnou schazovat ty svoje nabručené masky. A to je fajn.

    OdpovědětVymazat
  26. Já dokážu hodiny prosedět v kavárně a pozorovat lidi. Když se mi něco líbí, zírám, čumím a vejrám. Ráda bych i pochválila, jenže... zkusil jste to už někdo? Většina lidí si hned myslí, že je chci balit, potažmo něco po nich chci. Takže, už to nedělám. Češi na to nejsou ještě připraveni.

    OdpovědětVymazat
  27. Snažím se chválit, otáčím se a zírám... Naposledy mne zaujal starý pán, ale s naprosto úchvatnou kabelou! Bylo mi hloupé se zvednout a pochválit mu jí už ze dvou důvodů: 1. asi by si myslel, že jsem zlodějka :-D a za 2. určitě nebyla nová přeto že tak vypadala.. (Hlavou mi totiž bleskla myšlenka, že by se mi taky líbila)

    OdpovědětVymazat