Je vším, co by si milovník domácí kuchyně mohl přát. Něco jako nejlepší farmářský trh. Něco jako česko-slovenský SIMPLE. Lahůdková všehochuť pro módní gurmány.
Něco, co jsem si sama přála vytvořit, a teď je to tady a je to přesně tak dobré, jak by být mělo.
 Až budete uvažovat nad tím, kde koupit koktejlky, kabát, košili... dříve než atakujete řetězce a budete pokračovat do Pařížské, dříve než budete hledat švadlenku, zastavte se do nevelkého krámku v Týnské ulici. Je dost možné, že právě tady najdete kousek v ideálním mixu ceny, kvality a originality.

MONA je jméno poměrně nového concept storu. Pod čtyřmi písmeny se skrývá projekt Kataríny Král, který, ač komerční, je něčím, co by si klidně mohlo zažádat o evropskou dotaci na vzdělání a rozvoj.
Je poměrně těžké nějak jinak a lépe formulovat to, o čem dneska Katarína se zápalem hovořila. Mona je zkrátka místo určené pro střetávání nabídky českých a slovenských designérů s poptávkou po originální tvorbě domácího původu. Na poměrně malém prostoru je zastoupeno na dvacet návrhářů a šperkařů, na různém stupni známosti. Jméno Kateřiny Geislerové vám pravděpodobně něco řekne, Lenku Chorobokovou zatím znají hlavně její spolužáci ze Zlína a ti, kteří se někdy setkali s její tvorbou právě v Moně. Katarína neřeší, jestli je něco z dílny zkušeného mazáka nebo čerstvého absolventa. Všechny věci k prodeji jsou vybírány podle několika kritérií, kde tím základním a nejdůležitějším je kvalita zpracování a materiálu.

Pro své zákazníky obchůdek nabízí v podstatě kompletní sortiment svrchního oblečení a doplňků. Kalhoty, sukně, šaty, košile, saka i kabáty. Čepice, šály, rukavičky, pásky, kabelky nebo šperky a bižuterii. V klasickém stylu, stejně jako v mladistvém nebo i na hraně artu. Všechno je podřízeno myšlence šetření času klienta, který tak nemusí obíhat ateliéry jednotlivých návrhářů, ale všechno najde na jednom místě, v konfekční velikosti 36-40.

Mnohem zajímavější je ale pohled ze strany dodavatele.
Dneska dopoledne byly představeny zimní kolekce tří návrhářů, které MONA zastupuje exklusivně. Jak vypadají a jak vypadá taková spolupráce?

Pro většinu z vás asi nejznámější je značka Line Pavla Brejchy, o které už jsem psala dříve a kterou jste mohli vidět na Prague Fashion Weekendu. Katarína prošla s Pavlem celým procesem tvorby, který se snažil maximálně přiblížit tvorbě velkých světových značek. Od prvotní analýzy trendů, specifikace zákazníka a jeho potřeb, přes kolekci na přehlídkové molo a její prezentaci. S tím vším souviselo také PR v podobě pozvánek na přehlídku a zapůjčování originálních modelů na focení. Nechybělo ani vyhodnocení přehlídky a reakcí veřejnosti, úprava přehlídkových modelů pro konfekční výrobu, zadání výroby, výroba samotná ... a samozřejmě prodej. Na ramínkách v butiku najdete košile a to jak bavlněné, tak hedvábné, šaty a kabátky, to všechno ve velikostech 36-40.
(Milý Ježíšku. Prosím, tu bílou košili ze strukturovaného plátna. Děkuji.)

Další formou rozvojové spolupráce si prošla Iva Burkertová, tvořící pod značkou ODIVI. Iviny kolekce měly vždycky spíše streetový charakter a ani spolupráce s Katarínou tyhle hrany nevyhladila ostatně, nebylo to účelem. Nová kolekce ODIVI nepostrádá nic z návrhářčina rukopisu, ale je tak nějak elegantnější, ženštější a dobře nositelná i do společnosti. Vznikla prý způsobem "dáme hlavy dohromady", kdy návrhář svou tvorbu konzultuje s nákupčím a ať už to bylo jakkoli, myslím, že to bylo dobře.
(Milý Ježíšku. Ty tělové elastické minišaty. Určitě je poznáš.)

Třetí (a myslím, že rozhodně ne poslední) možností, jak v Moně prodávat modely je ta, kterou využila Dana Kleinert. Kolekci luxusních pletených šatů, kabátků nebo svetro-bundiček najdete na věšáčcích v takovém stavu, v jakém návrhářce vyskočila z hlavy. Je veselá, barevná, variabilní, neskutečně příjemná na dotek.
(I když já bych ji asi nenosila. Jsem docela nudný patron.)

Jak můžete vidět, formy spolupráce s návrháři jsou různé, podle toho, co komu vyhovuje. Jak říkala Katarina, důležité je, aby zisk ze spolupráce měli všichni zúčastnění a zdá se, se to zatím daří. Jak by taky ne, když ceny jsou tak akorát a radost ze zakoupeného kousku je o to větší, že se jedná o malé série vznikající pod rukama českých a slovenských švadlenek. (A co se týče ODIVI, můžete si být jisti, že za cenu stejnou jako v Zaře dostanete oblečení prosté jedovatých látek. Což Zara zatím ještě nenabízí.)

Faceobookové stránky MONA
Internetové stránky MONA

Ostatně...kolik kousků z dílen českých návrhářů máte doma? A kde jste je koupili? V ateliérech, na jednorázových trzích a prodejních akcích, nebo v kamenných či internetových obchodech?