Největší fashion událost dne není ani módní přehlídka, ani párty...je to abyčejné ranní čekání na vlak. Těch 5 minut na nádraží, středoškolačky čekající na vlak, stejně jako pár pracujících žen, všichni vyšňoření do nastávajícího dne.

Já očumuju, ony očumují a jestli mám důvod se "skvěle a originálně" oblékat, je to tak akorát právě kvůli těmhle holkám, které (tak jako já ostatní) sjíždějí pečlivým pohledem každý kousek mého zevnějšku.

A tak se nebráním, plynu s místním fashion davem a jedinné co mě drtí je, že když rozlepím oči a nahážu do sebe snídani, je tak akorát čas utíkat na onen vlak a na líčení není čas.

To se pak na mě holky drze smějou a myslí si:
"chachá, my jsme mladší, hežčí, namalované a ty ne"

A já si říkám:
"však počkejte, taky sestárnete zlatíčka"

A tak se sledujeme, kdo vymyslí jaký outfit, tiché nepřátelštví i spojenectví lidí, kteří nenosí jehly, protože v nich by jízdu v narvaném panťáku nezvládli.