Autenticita

22:24

Snažila jsem se z českých pramenů zjistit, kdo nebo co je to Hipster.

Je to těžká otázka. Každý si ji vykládá jinak.

Někteří jakože intelektuálové o tom popíšou několik stran a myšlenka žádná.  Někteří to shrnou větou a je vymalováno.

Myslím, že i v módě, a vlastně ve všem je to tak.

Snažíme se udělat nějaký dojem, něčemu věřit, nějak žít, ale jak to nakonec dopadne... nakonec ve front row sedí prázdné nádoby, stejně prázdní jedinci juchají na koncertech a podobně prázdní čtou knihy, a přitom si připadají hrozně chytře a dobře.

To co dělí osobnost od prázné slupky je, podle mě, právě autenticita.
Autenticita v chování, jednání, myšlení, všechno jde ruku v ruce a všechno vychází zevnitř, z hlavy a srdce, a přes všechny ty jevy jenom prosakuje ven. Ve chvíli, kdy se pak setkáme s tak autentickým člověkem, nemůžeme si ho nezapamatovat, hluboce se nám svou osobností zaryje pod kůži. Někdy negativně, tak, že ho nemůžeme vystát a nakonec ani nikoho, kdo je mu podobný, a někdy právě naopak.

Myslím, že nedostatek autenticity, je právě to, co si berou různí komentátoři na paškál na dnešní "mládeži", aniž by to dokázali pojmenovat. A na paškál si to u módních bloggerů berou i redaktoři časopisů, kteří jsou ovšem často stejní kartonoví panáčci. Jsou prostě bloggeři (intelektuálové, umělci, cokoli...) kteří věnují tomu co dělají šíleně moc energie, aniž by pochopili vnitřní podstatu. A pak takoví, kteří mají podstatu v sobě, a to ostatní je jen vedlejším produktem - a právě proto to je tak silně uvěřitelné a tak moc to funguje.

Schodneme se na tom, že chceme být autentičtí, cítit se dobře a být osobnostmi, které mají charisma. Jak ale na to? Myslím, že recept neexistuje, ale pokud by nějaký byl, pak to je NEŘEŠIT. Pokud chcete být autentičtí v oblékání, neřešte módu. Pokud v hudbě, neřeště styly. Nenechte se omezit škatulkami a nechte svou intuici, aby mluvila za vás.


Poslední roky jsem nabádala k tomu, aby se lidé soustředili na to, jak vypadají navenek. Ale to uvnitř je mnohem podstatnější. Omezenec zůstane omezencem i v Chanelu a naopak ten, kdo má něco uvnitř, vytáhne maximum i z roztrhaného trika a totálně out bot a zvonáčů. Proto se pro jednou vykašlete na jarní kolekce a místo toho se vzdělávejte. Třeba tak, že se pokusíte proniknout do historie módy, do krejčoviny, textilních technik, mezinárodního obchodu s textilem, zemědělství středoasijských republik, národních krojů, požadavků na cudné oblčení žen i mužů jiných náboženství a podobně.

Rozšíříte si obzory a hlavně, naučíte se toleranci, naučíte se nad věcmi přemýšlet a nad myšlenkami diskutovat. A tím kulturní úroveň ČR zvednete mnohem víc. Opravdu. :-)


You Might Also Like

8 komentářů

  1. Shodneme se na tom, že tohle je fajn článek. Ale i prázdná slupka může být autentická, ne? Svou prázdnotou :D a myslíš, že existuje něco jako autentický hipster?

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hm, pokud bereš hipstera podle toho, jak vypadá nebo jak se chová, jakože navenek, pak jsem měla čest poznat autentické a skutečně obsažné lidi, vyznávající tak nějak mimochodem tenhle životní styl.
      A autenticita prázdé slupky? Prázdná slupka je bezobsažná a ve smyslu ne prázdé slupky od pomeranče, ale ve smyslu prázného absolutně temného tělesa, jako nádoba, která čeká na naplnění, ale (jak se ve fyzice kreslí), je otočena dnem vzhůru a tedy z podstaty naplněna být nemůže... Myslím, že prázdní lidé mohou být pozitivně vnímaní jen jinými prázdnými, jako určitá kompenzace vlastního zoufalství... :-)

      Vymazat
  2. Trefný článok o označovaní hipsterov vydal nedávno Vice http://www.vice.com/cs/read/boze-at-se-v-roce-2014-prestane-pouzivat-slovo-hipster najmä časť, že do definície hipstera postupne zapadlo strašne moc subkultúr. To je ale mimochodom vec, ktorú si ,,anti-hipsteri´´, či skôr hejteri neuvedomujú a hádžu každého do jedného vreca. Pritom ja osobne nepoznám nikoho, kto by sa za hipstera chcel označovať a keď je niekto za neho označovaný, je to z irónie, je to vnímané ako urážka, že niečo spravil zle, ,,prehnal´´. (A len pre vysvetlenie, úplný hejter antihipster by označil tak 80%+ ľudí v mojom okolí za hipsterov - keď niekto vykazuje aspoň jediný (domnelý) znak hipsterstva (a nech sú u jednotlivých ľudí absolútne odlišné) je zaňho označovaný. A to by sa dalo vztiahnuť na veľkú časť spoločnosti, asi to tak funguje takmer všade.) To slovo je tak nadužívané, až je sémanticky vyprázdnené. Záverom z toho mne (už dávno vychádza), že hipster a hipsterstvo neexistuje. Ak aj boli pred rokmi o nejaké tendencie o nový štýl, nekontrolovateľne sa rozplynul, a už sa ho nebude dať uchopiť. Ak sme hipstermi všetci, nie je ním nikto.
    Čo sa týka autenticity, tak tu si myslím trafila klinec po hlavičke, že sa jedná o pojem, ktorým by sa dala pomenovať vyčítaná absencia určitých ,,kvalít´´ u súčasných mladých ľudí. A s ňou je to ťažké. Lebo autenticita nemôže byť nič vrodené, aj keď vychádza z našich charakterových čŕt, spôsobu myslenia, jednania, lenže tie sa počas života môžu mierne meniť, a tu by sme sa dostali k spornej otázke, až oxymoronu, či sa autenticita dá získať, naučiť. Lebo ak pôjdeme cestou ,,neriešiť´´, ako by sa to prejavilo v živote? Dajme si za príklad hudbu, neexistuje niečo ako počúvanie hudobných žánrov/kapiel pre nás prirodzených, je to (vo väčšine prípadov) celoživotný proces hľadania toho, čo sa nám páči (odhliadnuc od toho, že sa to celý život zväčša mení), takže človek si pri hľadaní toho svojho často prejde fázami, ktoré môžu vyznieť krčovito, ako pózerstvo. Ale ak to vedie k tomu, že si ujasní, čo sa mu páči, vie si to zdôvodniť, tak tá cesta stála za to. Ak len nekriticky príjme, to, do čoho je vtiahnutý (médiami, kamarátmi), tak prehral (a ochudobňuje sám seba.)
    Odoporúčanie o vzdelávaní a rozširovaní si obzorov je najlepšie aké si mohla dať (a akého sa človek môže chytiť a venovať sa mu). Ďalej to už radšej nejdem rozoberať, lebo som sa veľmi rozpísala, a možno aj kus mimo tému, ale chcela by som, aby sa o týchto veciach viac diskutovalo. Preto som aj vždy milovala tvoj blog, lebo si robila niečo, čo u nás nikto iný nerobil. Pozeraní na pekné obrázky sme presýtení, chcela by som, aby ľudia viac rozmýšlali (kľudne o tých pekných obrázkoch, keď sú nám blízke) a ďalší článok po dlhej dobe ma veľmi potešil.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No, s tou vrozeností máš naprostou pravdu. Může pro ni být vrozená dispozice, ale vyvíjí se celý život. Proto taky se jako více autentičtí jeví lidé, kteří už mají něco za sebou. Pro mě jsou to lidé, kteří se se svým osudem a se soudy společnosti nesmiřují, nenechají se jimi vláčet, ale zároveň nejsou v ostré a hlasité opozici. Nekřičí, že něčemu rozumí, protože ví, že to nikdy nebudou tak moc, jak by chtěli. Budou poslouchat spoustu hudby, a nakonec si buď vyberou jeden styl, nebo nastaví takové parametry, které profiltrují jenom to, s čím se skutečně ztotožňují. Autentický člověk žije podle svého přesvědčení, není jako třtina ve větru, spíše jako celé pole třtin, v poryvech nálad a vlivů se jenom zavlní, přijme z nich co mu je vlastní jako přijímá pole déšť a slunce, a využije to k dalšímu růstu nahoru, nebo naopak do sebe.

      Vymazat
    2. všichni lidi, co bydlí na Krymský nebo na ní alespoň jednou v životě zašli
      X-DDDD :-DDDDD :-)))) já se nemůžu přestat smát :-DDDD to je tak dobrá formulace :-D
      Díky za tip na článek :-D

      Vymazat
  3. Já si myslím, že je důležité nenásledovat jen trendy a střední proud, ale hledat taky kolem toho. To člověku určitě nesmírně rozšíží obzory. Chápu ale, že ne každý chce. Ale tihle lidi právě nejvíc šťourají a kritizují. Podle mě je potom jejich kritika úplně mimo a není třeba si to nějak extra brát.
    Nevím, jestli to úplně přesně souvisí se vším v článku, ale nějak mě to napadlo :)

    OdpovědětVymazat
  4. Podle mě celkově šíření jakéhokoliv modního trendu velmi přesně vystihl Georg Simmel ve své eseji o mode. (https://www.kosmas.cz/knihy/130150/penize-v-moderni-kulture-a-jine-eseje/) Ačkoliv možná dnes není prvotním nositelem inovací v modě aristokracie, možná leda pokud bysme v tomhle smyslu chápali studenty jako "neo-aristokracii", ale různé subkultury, principem mody samotné je rozšiřování se, ztrácení autentičnosti..charisma prvních nositelů určitých znaků je jen ohýnek, který zapaluje celou vlnu, ta se šíří dál bez ohledu na to, zda je následována nějakou filosofií, nějakým étosem, anebo už jde jen o zevnějšek

    OdpovědětVymazat