10:190

23:51

Ti co se blbě smějou, ty to jednou čeká taky.
Žít, jako kaskadéééér! ... nebo aspoň jako sekretářka.

Kdysi dávno, oddíl hráček košíkové z jednoho moravského okresního města, nastoupil proti hráčkám Sovětského svazu. Během zápasu se domácím borkyním povedlo dát jeden koš. Nic víc prý udělat nešlo. Byl to šok.

A já si v posledních měsících připadám, jako když okresního šampiona v boxu, který sice porazil všechny joudy v hospodě a poradil si i s borci z okolních měst, pošlou do reprezentace. A on se najednou rozcvičuje mezi namakanci a ví, že tohle je asi hrozný omyl, ale couvnout se tak nějak nedá. 

Něco podobného je, zdá se, hledání práce. 

Stojím na startovní čáře, kolem mě samí borci a borkyně. Uhlazení elegánové z první fakulty, několika jazyky plynně hovořící absolventi mezinárodních vztahů. Dokonale se v byznyse orientující lidi z trojky. Informatici a statistici s mozky tak výkonnými, že zapojit je, nepotřebujeme hnědouhelné doly. 
Porovnávám své šance v boji o slušně placenou práci a konstatuju, že tohle bude ostré, bude to bolet a kdoví, jestli vůbec doběhnu do cíle. Jako bosý etiopský běžec vedle natrénovaných hvězd v prvotřídních tretrách, řekli mi, že tohle přece taky zvládnu, a poslali mě do velkého světa. Koukám se na lidi po několika zahraničních stážích, pozoruju obsáhlé životopisy, léta praxe. 

A nebo spíše jinak. Připadám si jako desetibojař, co dorazil na olympiádu a tam mu oznámili, že desetiboj se ruší a že soutěžit může jenom v jedné z disciplín. Co vybrat? Běžet? Vrhat? Skákat? Na každém startu se na mě ostatní dívají s nedůvěrou, stojím proti expertům a vím, že to asi nedopadne dobře. Nikdo mi neřekne, co si vybrat. Žádný trenér mi neporadí, jenom z tribun je slyšet, ať se vzdám a sponzoři ječí, že musím urvat zlato.

Dokud je člověk žák, dorostenec, dokud je to jenom rekreace, dokud je to jenom přátelské utkání, nemá co ztratit. A baví ho to, prostocviky se daří, rodiče mají radost a prarodiče se dmou pýchou. Ale pak nadejde čas, kdy to přestane být hobby, kdy se rozhoduje o živobytí, o budoucnosti, všichni si myslí, že ten náš šikula jim to natře, ale co když ne? A pokud se nevztekají sponzoři a fanoušci, neznám nikoho, kdo by chtěl být poražen, ať už jednou, dvakrát nebo desetkrát. Pořád si opakuju, že vlastností sportovce je nevzdávat se. Ale nejsem si jita, jak dlouho mi optimismus vydrží. 

Protože v červnu ze škol vypadne dalších pár tisíc mladých, perspektivních a schopných vysokoškoláků a firmy si z nich budou vyzobávat ta nejlepší semínka, jako přežraný kos v krmítku. Každý chce to nej. Zbytek se smete a hodí do kamen. Dokonalé jazyky, odolnost vůči stresu, teamové hráče se schopností vést lidi, flexibilitu, zodpovědnost, ochotu, nekonečnou kreativitu ale zároveň schopnost ji dokonale potlačit. Skromnost a zároveň vysoké sebevědomí, silnou osobnost, která poslechne na slovo. Přátelskou náturu v kombinaci se schopností pracovat sám a v tichu, drajv i nenápadnost. Technickou zdatnost i vysokou sociální inteligenci. 

Jenomže jak by řekl klasik: Pánové, kdo z vás to má?!

Na druhou stranu, bude hůř. Diplomka ještě není napsaná. Na státnice ještě nejsou přesné termíny. A většina zaměstnavatelů ještě netuší, že existuju. Až rozešlu sto životopisů, navštívím desítky pohovorů, assessment centra a podobně a přesto se nikdo neozve, pak to teprve začne být zajímavé. 

Kdy jste si začali hledat práci? Pracovali jste už při studiu? Nebo vás zaměstnavatel oslovil sám? Víte už, co a kde budete po škole hledat? Nebo se zatím věnujete svému hobby a takové věci jdou mimo vás?

Ps: Napadlo vás, když jste podávali přihlášku na výšku, že tohle budete jednou řešit?

You Might Also Like

27 komentářů

  1. Jako studentka teoretické pedagogiky tohle řeším už od prvního semestru, já blbec sem si totiž zapsala hned vzdělávací politiku, která v tomhle směru člověka poučí, že na pracáku se děsí toho, že jim tam přijde další vysokoškolák. Prý máme začít podnikat, ale rozhodně si nemáme dělat dluhy, máme mít minimálně 200-500 tisíc v kapse, hromadu perspektivních nápadů a podnikatelskýho ducha.

    OdpovědětVymazat
  2. Tvař se jako mistr světa, ti ostatní to dělají totiž taky. Nemysli si, že opravdu všichni jsou takoví borci. Živě si dovedu představit, že zahraniční stáž bude něco jako chlastačky jménem Erasmus apod.
    Ne že bych to někomu nepřála, ale mám tuhle zkušenost. Každý si snaží přidat, přilepšit a skrýt strach.
    Absolvovala jsem takhle kdysi, než jsem se stala svou paní, několik pohovorů a následně i prací. Ze začátku jsem byla vyděšená a nešlo to. Pak mi došlo, že když něco umím trochu, musím okolí a nakonec i vlastně sebe přesvědčit, že to umím dokonale. A pak jsem práci měla. Ze začátku minimální mzda, i když jsem dělala toho mistra světa s kupou jazyků a nevím čeho. No a pak se to lepšilo, ale nakonec mi došlo, že paběrkuju. Proč někoho přesvědčovat o píčovinách, když můžu velet sama sobě, vybírat si projekty, co chci dělat a nezpovídat se nějakému kokotovi?
    Ne, není to zas tak lehké, ale největší překážkou je člověk sám sobě. Hlavně ten strach.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To me prave pekne stve, ze vsichni zamestnavatele predpokladaji, ze na vejsce se vsichni flakame a na zahranicnich stazich se jenom kali. I kdyz to tak neni, na cloveka se stazi uz se koukaji s predsudkama. Zrovna jsem prijela z jednoho pohovoru, ve svem CV se chlubim vybornou anglictinou, potencionalni sef na to tak podezirave hledel a pak rekl 'no tak mi teda povezte neco anglicky, kdyz teda umite' - jak jsem zacala mluvit, zalapal po dechu, a kdyz nastala ta chvile, kdy mel neco rict on, vyslo z nej cosi velmi zacatecnickeho se silnym vychodoevropskym prizvukem. Takze...s tebou uplne souhlasim, nechut zodpovidat se kokotum je asi ten pocit, ktery ted mam.

      Vymazat
    2. Problém je akorát trošičku v tom, že ti "kokoti", na rozdíl od tebe, mají z čeho platit nájem, za co si kupovat jídlo a nejsou zavřený na pokoji s šílenejma spolubydlícíma. A ty chceš něco po nich (po těch kokotech), ne oni po tobě...

      Vymazat
    3. No to je teda novinka.

      Vymazat
    4. No jen mě překvapuje, že zrovna ty máš energii na to nadávat někomu do kokotů...

      Vymazat
    5. Me prekvapuje, ze te ten vztek prekvapuje, kdyz vis, jak jsem rozbijela nabytek a podobne...

      Vymazat
  3. Takže půjdeš pracovat kamsi do korporace, budeš tam s lidma (opět) hrát všechny ty hry na brand/image a předstírání, z kterejch je ti blbě, a strašně nenápadně si pak budeš na tomhle blogu stěžovat pomocí stylisticky dokonalejch článečnků, jak je ti z toho neveselo, ale jak chudinko stejně nemáš jinou možnost, než být tam, kde seš... Amen.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo :-)
      Protože svět je plný lidí, co mě serou.

      Teda, že jsou ty velikonoce, udělám ti radost. V případě že si najdu práci, zruším blog. Tak by ses měl naopak těšit. ;-)

      Vymazat
    2. No, kvuli tomu ti to sem urcite pise :)
      Takzes prijela do Prahy s tim, ze budes blogovat o necem, co te hrozne bavi, ale nakonec ti nezbylo nic jinyho, nez se stat nekde asistentkou - ale ono to vlastne neni tak spatny, na vikendy jezdime na venkov a pak je dovolena, takze ono se to nejak prezije, no a to psani a blogovani, to byla takova mladicka nerozvaznost..
      Vazne? :(

      Vymazat
    3. Omyl. Přijela jsem do Prahy abych se stala modelkou, abych mohla žít se svým milovaným, milujícím přítelem. A taky proto, že mi doma řekli, že jestli půjdu na lesárnu do Brna, tak si nikdy nenajdu práci, zatímco s ekonomkou to bude snadné.

      Dnes už nic z toho neplatí, jen jedna věc je podobná.

      Zůstanu v Praze kvůli muže.

      Vymazat
    4. Nerozumím tomu, proč když tě to sere, tak v tom zustáváš (respektive rozumím, ale rád bych slyšel odpověď).

      Jo, smazat blog a tvářit se, že si nikdy neexistovala, to bude ono, super řešení! Smazal bych si Facebook (hned), to bys koukala jak by se ti najednou dejchalo líp, když by ses nemusela starat o to, kolik má tvoje Page lajků a jestli jsou pod fotkama tvojí maličkosti pozitivní komentáře. Ale s tímhle blogem se dá pořád dělat spousta zajímavejch věcí - specielně vzhledem k tomu, jak je tenhle web (a doména durduin.com) zajetej na internetu. Stačilo by přestat tu řešit krávoviny typu "Och božíčku, co já si jen vezmu na sebe?" a hrát tady tu roli symbolu pro mladý teenagerky a zkusit tu kupříkladu fakt komunikovat s lidma a ne jen neustále popisovat sebe a vzdychat "já, já, já".

      Případně by se daly na tomhle webu klidně začít vydělávat prachy, protože ten potenciál to jednoznačně má. Nakonec bys tím pádem nemusela lézt do žádný debilní korporace a šaškovat tam někde při vaření kávy na pondělních ranních poradách "top managementu", ale mohla bys z toho normálního prostředí jít pryč. Ano, tím by se ti obrovsky snížil počet lidí, kteří tě obdivují a dodávají tej tvojí masce tu energii, na který potom jedeš. A to by bylo to nejtěžší na tom tohle zvládnout, ale tobě fakt nic jinýho, než bejt radikální, nezbejvá...

      Durduin.com má jako doména dost hustý ranky a Google jí má očividně rád (sám jsem tě našel pouze přes Google). Přepracovat to tady třeba na nějakej malej e-shop s kosmetikou nebo hadrama, to by mělo sakra hodnotu, protože návštěvnost (zákazníky) bys tu měla od začátku stovky lidí ani bys nemusela hnout prstem nebo vynakládat prachy na nějaký PR. Tímhle by sis mohla vydělat podstatně víc, než vyděláváš teď v modelingu, v pohodě by tě to uživilo a nemusela by ses chodit nikam předvádět a dokonce bys ani nemusela bejt fyzicky nalezlá v tý Praze (protože by se to dalo všechno manageovat po netu).

      A to je fakt jen jedna z mnoha věcí, co by se dala udělat (nejen s tímhle webem). Blbá nejsi (jen se vytrvale a tvrdohlavě snažíš tu blbku hrát), stačí zapojit mozek a hlavně nebejt srab! Hledat si v práci v korporaci, nastoupit do nějakýho zaměstnání a do konce života trávit 8 hodin denně Po-Pá 7:00-15:00 v nějaký firmě, to umí jednak každej debil a druhak je to prostě na palici bejt součástí toho všeho.

      Mimochodem tomu tvýmu mužovi je jako zcela u zadku jak se cejtíš a co z tebou ta Praha dělá? To spolu jako neřešíte tohle? Co on na to, když si přečte to, co tady píšeš? Jasně, mužíček má zřejmě nějakou práci v Praze, dělá taky někde v nějaké korporaci a nechává si vařit kávu od holčiček jako seš ty, hmm... A tím pádem je to jako "samozřejmý", že nemůžeš než zůstat v Praze, áno.

      Ale opět, schovávat se za chlapa je strašně jednoduchý a je jasný, že sis ho pořídila mimo jiné proto, abys mohla bejt dál srab. Nicméně pořád (nikdy) není nic definitivní a to, že si se kdysi naivně vypravila do velkoměsta to všem natřít a ono tě to samozřejmě semlelo a zlomilo, to neznamená, že to musíš posrávat stejným stylem dál jenom proto, abys jakoby "dál šla cestou, kterou sis kdysi (špatně) vybrala".

      Vymazat
    5. Psychoanalýzo, kdo jsi a co jest tu tvým záměrem?
      Tolik vynaložené energie!
      Proč?

      Vymazat
    6. Veronika: Dělám tu reklamu svýmu fashion blogu: http://psychoanalyza.com/

      A posiluju si tu svůj vlastní brand - o nic jinýho nejde samozřejmě...

      #na_blbou_otázku_blbá_odpověď

      Vymazat
    7. Tak_tos_mě_uklidnil/a/o

      Vymazat
    8. Jo, s tím srabem, to je výstižné, pravdivé.

      Vymazat
    9. No a co je úplně nejhorší je vědět, že jsem srab, dokonce to i nahlas přiznat, a pak tím srabem dál zůstávat. Je to jen tvoje volba, kdykoliv se můžeš rozhodnout tím srabem přestat být. Všechno ostatní jsou jen výmluvy a kecy.

      Vymazat
    10. Psychoanalyza ma v leccems pravdu, i kdyz to rika tvrde. Ja na Tvuj blog chodim rada uz od zacatku, protoze jsem si rikala, ze jsi chytra, trochu zadumana holka, co se snazi delat zajimave veci, bavi me Te sledovat.
      Posledni dobou je uz i na me te zadumanosti trochu moc...Take nechapu, kdyz tak dobre pises, proc nepises vic clanku, nesnazis se napr. udelat vlastni internetovy casopis nebo tak neco. Proste nejaky svuj vlastni viditelny projekt.

      Rikam si, jaky mas vlastne denni program, kdyz nemas praci (?), studujes VS a co vlastne cely den delas? Ted mas jedinecnou prilezitost jak rozjet neco vlastniho, protoze pri zamestnani a detech to uz pak pujde hur a hur...

      Vymazat
    11. Většinu volného času se nudím. Šestkrát týdně si udělám cestu do školy, píšu pro Luxury room, vypomáhám v Mars s employer brandingem, češu svatby, plesy a nebo focení, styluju focení, snažím se naučit šít, snažím se aby bylo jakž takž nakoupeno, uvařeno, uklizeno. Píšu seminárky.

      Třeba minulý víken, to bylo skvělé, byl washionweek...a já jsem měla v sobotu celodenní focení a v neděli celodenní natáčení. V pondělí dopoledne papírování, pak škola, pak focení, v úterý celý den v ČB na pracovním veletrhu. Ve středu škola - přípravné práce na diplomce - škola. Ve čtvrtek škola, další diplomkování, večer zase škola, včera jsem si dovolila se učit angličtinu, háčkovat, věnovat se muži a zajít si na párty. Teď jsem se vrátila z dalšího focení a čeká mě cesta za rodiči...v pondělí zpět, v úterý škola a focení, ve středu škola a zkouška svatebního účesu...

      Ale o takových věcech psát? Koho to zajímá? Navíc, ty doby, kdy jsem byla zvána na zajímavé akce, jsou pryč. Dneska se musím všude procpávat, zneužívat známosti...a to mi není příjemné. O čem pak psát?

      Vymazat
    12. Ne, nebylo by to zajímavý číst o tom, jak někomu češeš vlasy nebo píšeš diplomku. Ale on tě někdo do takovýhle nezajímavých činností nutí? Píšu to už tak po pátý tady, nicméně: Co jít prostě dělat něco jinýho? Co se fakt začít snažit? Teď budeš zase jen mlčet samozřejmě nebo řekneš, že mám pravdu, nebo budeš vzdychat jak seš neschopná a jak stejně jsou všichni ostatní kolem tebe sráči, tak proč se snažit... Ale tohle už začíná bejt fakt nuda a je to pořád dokola a to tenhle blog sleduju ani ne tejden.

      Koukni, snažíš se být hezká holčička, ba úzkostlivě se o to snažíš, a točí se kolem toho celej tvůj svět očividně. Tvůj život je postavenej na tom, že "vypadáš dobře" a podřizuješ tomu prostě 90% svýho času a energie (a to teď není jen o tý módě jako takový; součástí "módy" je dneska například i to mít cool práci, se kterou se můžeš pochlubit ostatním holčičkám). Každopádně tahle posedlost má zřejmě nějakej důvod. Jasně, na jednu stranu je to všude a je tady nějakej společenskej tlak na to, aby člověk vypadal a působil dokonale (specielně na holky je ten tlak asi fakt drsnej už od útlýho dětství). Ale ty do toho jdeš fakt naprosto brutálně a z nějakýho důvodu si začala se všema těma věcma kolem modelingu a stylingu atd. Nevím proč, nevím, co se ti stalo, nevím v jaký si vyrůstala rodině atd., ale řeknu ti jedno:

      Ta úporná snaha bejt sexy a vypadat skvěle vede nakonec jen k tomu, že seš čím dál víc nepřitažlivá. Opět tohle je nějakým způsobem obecnej trend, kterej se obrovsky posílil s příchodem těhle fashion blogů mladejch holek, ale je to prostě shit - na tom, jak vypadáš se zkrátka nedá stavět. Co budeš dělat v pětatřiceti nebo v padesáti až ti spadnou prsa?

      Psala si tu něco o orgasmu a o tom, že ho v posteli nemáš. No jasně, že ne, když se prostě úporně snažíš o to působit totálně frigidně. Já bejt na místě tvýho muže, tak budu mít taky sakra problém dát ti orgasmus. Ženská vždyť ty seš jak zrzavá plastová panenka. Nemrtvá prázdná skořápka. Jedinej záblesk života je občasný zafňukání ve stylu "Oh to je nemilé, že se svět netočí přesně tak, jak bych si představovala". Jo, máš hezkou tvářičku a tělo (zatím), ale stačilo mi přečíst si jedinej článek zde a například představa sexu s tebou je absolutně... no nepředstavitelná. Z tebe se mi fakt ani nepostaví (prostě nelze). To nemyslím nijak zle, jen konstatuju, že holka, která nedělá v podstatě nic jinýho, než že se snaží dobře vypadat a bejt přitažlivá a tím končí veškerej effort co se týče světa ve kterým žijem, nakonec není přitažlivá vůbec.
      (btw k tomuhle tématu: http://www.csfd.cz/film/229692-cerna-labut/)

      Vymazat
    13. ČÁST 2:

      Co je přitažlivý je komunikace. Přitažlivý je když se ženská snaží vidět realitu a pravdu a zároveň se snaží na základě toho něco dělat. Co je přitažlivý je když holka není srab a je schopná dělat i něco jinýho, než jen kecat nebo se předvádět před chlapem. Přitažlivý je, když holka chápe, že jednou přijde den, kdy už sice nebude hezká, ale přesto bude mít co nabídnout. Přitažlivý je, když holka místo hraní si na Princeznu, prostě vezme do ruky meč a jde bojovat sama když je to potřeba a je schopná to udělat i bez toho chlapa (viz ta Eowyn z Pána Prstenů, která je prostě oproti bledý éterický Arwen, která za celou dobu nehne prstem, třikrát přitažlivější ženská).

      Navíc se snažíš stavět na něčem, co sis nezasloužila. Narodila si se "hezká" a místo toho, abys to brala jako dar a snažila se to světu vrátit, tak to zneužíváš jen a pouze k tomu, že si chceš skrz to ulehčit život. Ale takhle realita díky bohu nefunguje a tahle tvoje snaha vyznívá naprázdno. Napatlat na sebe šminky nebo se oblíknout do hezkejch hadrů a dostat za to zaplaceno a pak v tom samém pomáhat dalším stejně ztracenejm holčičkám a upravovat jim vlásky, aby mohly bejt holky taky "dokonalý" a dostaly všechno od života připravený na talíři a nejlépe bez práce, to není sexy, to je prostě zoufalý. A seš díky tomu nakonec prostě a jednoduše "ošklivá". Protože fakt jen máloco je tak odpuzující jako tahle pasivně rezignovaná figura chudinky, kterou tu předvádíš...
      (mimochodem nedivil bych se, kdyby tě nakonec ten chlap s kterým seš právě kvůli tomuhle opustil)

      Takže to jen takovej malej insight ode mě jako od chlapa.

      Vymazat
    14. Ted se mi vybavila jedna line z jedny knizky (http://www.amazon.com/How-Be-Woman-Caitlin-Moran/dp/0062124293)
      zhruba

      Wherever you are now, stand up on a chair and shout out loud:
      ,I am a feminist!'

      jako vazne, znam i kluka, co to udelal

      Vymazat
    15. Tak feministky nabádají k tomu, aby ta holka jako nebyla jen ta "šukací panenka pro chlapa", která svůj život staví na tom urvat si pro sebe co nejlepšího chlapa, což je samozřejmě dobrá myšlenka. Jenže co feminismus trvrdí dále? No říká, že by se ty ženský měly emancipovat, začít si vážit samy sebe a najít vlastní IDENTITU - a tím je to zase všechno v p*deli, neboť se jen dál jede ta hra na identitu, akorát ženská teda už jakoby tu identitu nehledá v chlapovi, ale sama v sobě (a víme, kam tohle vede).

      Je to furt to sam. Je to zase to přepnutí se z false self na true self, kdy feministky řeknou "Nehledejte vlastní identitu u chlapa, hledejte jí u sebe." - ten výrok sedí jen co se týče těch prvních tří slov, zbytek je zase jen další hra (jen se změněnejma pravidlama).

      Vymazat
    16. Prostě lovíš moc zajíců najednou. Nebylo by lepší to trochu omezit? Jestli tě uspokojuje česání, hledej práci v kadeřnictví. Nebo se naplno věnuj šití. Jenže manuální práce není pro absolventu VŠE to pravé, viď. Tak v tom případě se vybodni na tyhlety brigádičky, zatni zuby a jdi někam do korporace.

      Vymazat
  4. Od 18 pracuju, předtím proběhly nějaké brigády, vš nestuduju, takže už mám pěkně bohatou praxi... nezastírám, že bych si školu ráda dodělala, ale teď jsem vlastně docela ráda za to, kde jsem. ... ;) Good luck!

    OdpovědětVymazat
  5. Oli, řekla bych že odpověď je ta Tvoje analogie k etiopskému běžci.....on Haile Gebrselassie je taky z Etiopie :-) Nemusíš mít nejlepší tretry aby jsi běhala rychle.

    OdpovědětVymazat
  6. sem tě inspirovala jo? ale aspoň na mě živě vidíš že jsou tací co jsou na tom hůř než ty...

    OdpovědětVymazat