Pokud byste mě hledali předminulý týden, objevili byste mě pravděpodobně v Centru Chodov, fyzicky vyčerpanou, ale se stále milým hlasem a úsměvem na tváři.

Měla jsem na sobě jeansy a bílé tričko, po kapsách sponky, prsty od laku na vlasy, prázdné břicho, vymluvené hlasivky a vytahané ruce. A taky trochu nervy na pochodu.

Po těhle zážitcích začínám pomalu nenávidět Inditex, klanět se svým nadřízeným a milovat své spolupracovníky. Zvláště ty, co je to stálo ještě mnohem větší úsilí než mě.

Tak vzhůru do jara. Teda, špatně. Vzhůru na nákupy do Centra Chodov.