Sobotní odpoledne stane se...

21:00

Ta stará vypalovačka má něco do sebe. Znám poměrně málo Renečků a Dolfů...ale v sobotu jsem poprvé přičuchla ke golfu. Ovšem že ne takovým tím "filmovým" způsobem, kdy vám za zadkem stojí svalnatý trenér. Rozhodně ne. Ale mělo to hodně co do činění s módou.

V sobotu se, na zámku Štiřín, konalo golfové něco (vy co hrajete mi napište v komentářích, co to bylo) a pro milovníky ušlechtilého sportu byla v rámci večerní zábavy připravena módní přehlídka.

Modelky kdovíjak vychrtlé a profesionální nebyly, jeden model měl už určitě přes padesát... no, co si budeme povídat, na přehlídku golfové módy skvělé. Prezentovala se totiž kolekce Kamily Vodochodské (www.stylovenagolf.cz) určená právě pro hráče golfu.

Ale nebudu předbíhat.

Ráno se mi podařilo hned několik věcí najednou. Dostala jsem Kubu z postele, jel se mnou na Kolbenku, ani moc nemamral...a koupila jsem si, tušíte správně, golfové boty. Když můj muž zmizel mezi stánky (To je divné, dneska se snad vůbec nekradou zrcadlovky nebo co!), měla jsem volnou ruku, courat se po areálu a okukovat co chci a jak dlouho chci. A tak jsem je zahlédla. U jednoho z těch zadních vetešnictví, u slovenských prodejců, vedle starého vysavače a bedny šroubováků, se krčily pod konferenčním stolkem. Hnědé, kožené, se střapečky přes tkaničky...
Sehnula jsem se k nim, pánové u dodávky zavětřili a začali se bavit, jako bych byla cizinka. Něžně jsem se podívala na botku v mé ruce, usmála se na velikost 40 a sladce se zeptala, jestli si je můžu vyzkoušet. "Ó ano, samozřejmě slečno!" Vytáhla jsem ponožky, botka putovala na mou větší nohu a padla jako ulitá. Pánové začali vychvalovat zboží. "A za kolik jsou?" "Za 200,-""Vrátila jsem botku na místo. "Tak já se kdyžtak zastavím později." a chytala se odejít. "Tak za 150,-! To už musíte, jsou krásné, kožené! Podívejte to je pravá kůže! Kva-lit-ní!" "No víte, já mám malý botník a příliš mnoho bot...ale jestli mi je dáte za stovku..." "Tak za stovku, ale musíte si je ještě jednou obout a pochodit v nich a trošku povytáhnout sukni..." Potěšeně jsem se usmála, vlezla do polobotek, zatočila se, hnědošedá, průsvitná skládaná sukně se roztočila se mnou, pánové byli spokojeni a já za stovku dostala botičky a navíc tašku Tesco, ze které pán vytáhl svačinu, abych je měla v čem nést... S úsměvem jsem se rozloučila a za mnou se neslo něco v tom smyslu, že mám krásné vysoké nohy, že to bylo dobrý obchod.
Až pak jsem zjistila, proč se v těch botkách chodilo tak zvláštně. Na podrážkách mají "spiky" což jsou jakési hvězdičky, které se zaseknou do trávníku a dovolí bezchybný odpal míčku. Moje první golfové boty, i když golf jsem nikdy neplánovala hrát...

Ale člověk se učí. A tak, když jsem k večeru, před jedním z nejúžasnějších obchodů s látkami v Praze, nastupovala do auta směr Štiřín, byla jsem možná lehce nervózní, ale rozhodně natěšená.

...

Kam chodíte na blešáky vy? Byli už jste na Kolbence? A bojíte se pánů s romským, slovenským, ukrajinským nebo rumunským akcentem?

You Might Also Like

5 komentářů

  1. Na Kolbenku se chystam uz delsi dobu... Zatim jsem ale neprekonala sobotni ranni vstavani. Snad uz to konecne pristi vikend vyjde:D

    OdpovědětVymazat
  2. Tak doufám, že ty spiky nebyly železný :-)

    OdpovědětVymazat
  3. Já chci taky umět tak vyjednávat :))

    OdpovědětVymazat
  4. co tam třeba najdu? já se vždy bála tam jít :D....

    www.thebrunettejuice.blogspot.com

    OdpovědětVymazat
  5. to Brunette Juice: Najdeš tam všechno, od uzených selat až po sedací soupravy, od voněk na WC až po pneumatiky na auta, od starožitných broží po louňskou Zaru.

    to Simone: Ne jsou gumové, musím je uřezat :-D

    OdpovědětVymazat