Správný směr

9:04

Vždycky když se pohybuju podvečerem, se zlátnoucím a pohasínajícím sluncem v zádech, cítím, že je to správně, že to tak má být, že jedu domů. A nezáleží na tom, jestli se do mě ty oranžové paprsky opírají nad Chodovem, nebo na nádraží Ostrava Svinov.

Konec cesty často prospím. S rozespalýma očima se vykutálím ze schůdků na peron šedý popelem, nosem nasaju železárenské pachy.

Až dneska udolám paní úřednice na sociálce, čekají mě Slezské Beskydy a Jablunkovské Mezihoří, borůvky, smůla na rukách a mozoly od sekery a řetězové pily. Vypálené tílko na ramenách, ranní rosa při krmení králíků, zavařování, Cyrylometoďějská pouť v nejvýchodnější obci ČR....

Pro tento týden KAŠLU NA MÓDU a budu dělat jenom to, co miluju, tam, kde to miluju a s lidmi, které miluju.

Prostě prázdniny.

You Might Also Like

3 komentářů