Módní matematika, to je sousloví, které vyloženě patří na stránky českých
módních magazínů. Dámy redaktorky zdatně počítají kolik je třeba párů bot
na jednu sezonu, v rámci kombinatoriky řeší variace a kombinace a když dojde na
tvary postav a obličejů, nezastaví se ani před geometrií.
Jednoduché součty ať už kusů nebo kalorií, pravděpodobnost vytažení děravých punčoch nebo tupé a ostré úhly výstřihu zvládá i naprostý laik, který se s matematikou rozloučil už na začátku střední. Maturanti nebo ti, kteří z tohoto krásného předmětu absolvovali dokonce státní zkoušku, se s tak malým rozsahem rozhodně nemůžou spokojit. Neb matematika možná nevysvětluje celý svět kolem nás, ale nemá k tomu daleko.
Derivace a integrace, to jsou moje nejoblíbenější matematické činnosti. Mám pocit, jakoby se jednalo o kouzelné hůlky nebo o biče na zkrocení divokých funkcí. A protože móda je vlastně taky funkce, rozhodla jsem se je tak trochu aplikovat. Dost možná je tenhle nápad úplně mimo, ale já nějakou příbuznost cítím, tak mi pak za to můžete v komentářích vynadat.
Derivace pochází podle wikipedie ze 17. století a spolu se svým bratříčkem integrálem usnadňuje život nám všem, kteří se zajímají o funkce v jakémkoli kontextu. Díky derivaci dokážeme určit sklon tečny v bodě (tedy to, jestli funkce roste nebo klesá) ale také její minima a maxima.
Samotné derivování není v základu nic složitého. Pomocí aplikace na základní vzorečky a poučky derivováním hezky zjednodušíte svou vyvolenou funkci a tajuplnou neznámou x (pokud derivujete podle x) nahlédnete v novém světle. A když derivujete znova, je to ještě jednodušší. (Tady na Wikipedii je to docela hezky napsané.)
Derivace, to ale není jenom matematická záležitost, v podobě slova derivát (odvozenina) se s ní setkáváme dnes a denně a to i na místech tak neobvyklých, jako jsou módní blogy.
Tento článek je vzdálenou derivací článku na slavném českém blogu, který autorky zdatně odvodily odtud.
Na rozdíl od komentátorů se nechci zabývat zákony autorské slušnosti, ale ráda bych se vrhla na totéž téma, trochu z jiného konce.
S módou je to totiž tak. Kdyby nebylo lidí toužících po neustálé inovaci, nebyla by.
Specializované studio určí trendy, těmito trendy se inspiruje významná značka - návrhář. Švadlenky usednou ke strojům a v miniaturní velikosti vytvoří vzorky, do těch se sešněrují éterické modelky a všechno se to na lesklém tácu naservíruje publiku během několika málo minut. Pořád to ale ještě není móda. Je to jenom umělecké dílko s jistým potenciálem který lze téměř přirovnat k tomu, když se svůj svetr pokoušíte prodat na fleru. Snažili jste se, dali jste do toho všechno, ale o tom, jestli to někdo bude nosit, rozhodnou jiní, nákupčí a v druhé řadě i módní redaktoři. Potom co se celý humbuk uklidní, nakráčejí do showroomů jednotlivých značek a vyberou si to, co se rozhodnou považovat za módu pro další sezonu.
(Tuhle fázi si matematicky můžeme představit jako úpravu výrazu. Něco se pokrátí, něco se odečte, něco se sečte, a nakonec zůstane něco, co je o dost více použitelné.)
Módní vlna - která by se už k funkci dala přirovnat docela hezky, protože má taky nějaké minima a maxima, roste a klesá - vzniká právě pod dohledem nákupčích a novinářů. Zatímco ještě před pár lety si po přehlídkách dávala ještě chvíli na čas, (Než vyšly čísla časopisů pro novou sezonu a našilo se vybrané zboží.) dneska může díky módním a streetstyle blogům startovat téměř okamžitě, stačí, aby si na viditelnou akci zapůjčila daný model některá z módních celebrit. V okamžiku, kdy fotograf stiskne spoušť a následně nahraje fotku na web, se spustí řetěz derivací.
Fotku ze specializovaného webu vidí módní bloggerka vyššího řádu. Je to jenom derivace původní myšlenky, ale na určení směru tečny to stačí, dívčina plná inspirace vyrazí na nákup a časti se jí povede zachytit jak myšlenku, tak vyhmátnout téměř totožné kousky. A pak se vyfotí a fotku znova nahraje na web, kde se nechají inspirovat další dívky. Dochází k dalšímu odvozování a myšlenka pomalu mizí, až se proderivujeme k jedničce, k místu, kde je trend už tak masově rozšířený, že ho začínají nosit i lidé, kteří se o módu vůbec nezajímají a tím ztrácí smysl.
Bok po boku s poptávkou ale samozřejmě kráčí i nabídka. Každý trend si samy pro sebe derivují i oděvní firmy, až se z norkového kožichu a hedvábné halenky stane leskimová hrůza a hadr na podlahu ve stánku na tržnici. :-) Jak vidíte, součástí módního světa se tak, s pomocí matematiky, stávají i jeho zarputilí odpůrci.
A zajímavá je taky situace, kdy od sebe bloggerky opisují bez toho, aby znaly smysl nebo ho chtěly poznat. Bezhlavý hon za trendem, bez schopnosti pochopit odkud pramení a zamyslet se nad ním, vede k pocitu, že celá blogosféra je vlastně jen tupé neinovativní stádo. Že přece není možné čerpat inspiraci od někoho, kdo ji sám kdesi nabral a ani neví proč.
Nebo ne?
Jednoduché součty ať už kusů nebo kalorií, pravděpodobnost vytažení děravých punčoch nebo tupé a ostré úhly výstřihu zvládá i naprostý laik, který se s matematikou rozloučil už na začátku střední. Maturanti nebo ti, kteří z tohoto krásného předmětu absolvovali dokonce státní zkoušku, se s tak malým rozsahem rozhodně nemůžou spokojit. Neb matematika možná nevysvětluje celý svět kolem nás, ale nemá k tomu daleko.
Derivace a integrace, to jsou moje nejoblíbenější matematické činnosti. Mám pocit, jakoby se jednalo o kouzelné hůlky nebo o biče na zkrocení divokých funkcí. A protože móda je vlastně taky funkce, rozhodla jsem se je tak trochu aplikovat. Dost možná je tenhle nápad úplně mimo, ale já nějakou příbuznost cítím, tak mi pak za to můžete v komentářích vynadat.
Derivace pochází podle wikipedie ze 17. století a spolu se svým bratříčkem integrálem usnadňuje život nám všem, kteří se zajímají o funkce v jakémkoli kontextu. Díky derivaci dokážeme určit sklon tečny v bodě (tedy to, jestli funkce roste nebo klesá) ale také její minima a maxima.
Samotné derivování není v základu nic složitého. Pomocí aplikace na základní vzorečky a poučky derivováním hezky zjednodušíte svou vyvolenou funkci a tajuplnou neznámou x (pokud derivujete podle x) nahlédnete v novém světle. A když derivujete znova, je to ještě jednodušší. (Tady na Wikipedii je to docela hezky napsané.)
Derivace, to ale není jenom matematická záležitost, v podobě slova derivát (odvozenina) se s ní setkáváme dnes a denně a to i na místech tak neobvyklých, jako jsou módní blogy.
Tento článek je vzdálenou derivací článku na slavném českém blogu, který autorky zdatně odvodily odtud.
Na rozdíl od komentátorů se nechci zabývat zákony autorské slušnosti, ale ráda bych se vrhla na totéž téma, trochu z jiného konce.
S módou je to totiž tak. Kdyby nebylo lidí toužících po neustálé inovaci, nebyla by.
Specializované studio určí trendy, těmito trendy se inspiruje významná značka - návrhář. Švadlenky usednou ke strojům a v miniaturní velikosti vytvoří vzorky, do těch se sešněrují éterické modelky a všechno se to na lesklém tácu naservíruje publiku během několika málo minut. Pořád to ale ještě není móda. Je to jenom umělecké dílko s jistým potenciálem který lze téměř přirovnat k tomu, když se svůj svetr pokoušíte prodat na fleru. Snažili jste se, dali jste do toho všechno, ale o tom, jestli to někdo bude nosit, rozhodnou jiní, nákupčí a v druhé řadě i módní redaktoři. Potom co se celý humbuk uklidní, nakráčejí do showroomů jednotlivých značek a vyberou si to, co se rozhodnou považovat za módu pro další sezonu.
(Tuhle fázi si matematicky můžeme představit jako úpravu výrazu. Něco se pokrátí, něco se odečte, něco se sečte, a nakonec zůstane něco, co je o dost více použitelné.)
Módní vlna - která by se už k funkci dala přirovnat docela hezky, protože má taky nějaké minima a maxima, roste a klesá - vzniká právě pod dohledem nákupčích a novinářů. Zatímco ještě před pár lety si po přehlídkách dávala ještě chvíli na čas, (Než vyšly čísla časopisů pro novou sezonu a našilo se vybrané zboží.) dneska může díky módním a streetstyle blogům startovat téměř okamžitě, stačí, aby si na viditelnou akci zapůjčila daný model některá z módních celebrit. V okamžiku, kdy fotograf stiskne spoušť a následně nahraje fotku na web, se spustí řetěz derivací.
Fotku ze specializovaného webu vidí módní bloggerka vyššího řádu. Je to jenom derivace původní myšlenky, ale na určení směru tečny to stačí, dívčina plná inspirace vyrazí na nákup a časti se jí povede zachytit jak myšlenku, tak vyhmátnout téměř totožné kousky. A pak se vyfotí a fotku znova nahraje na web, kde se nechají inspirovat další dívky. Dochází k dalšímu odvozování a myšlenka pomalu mizí, až se proderivujeme k jedničce, k místu, kde je trend už tak masově rozšířený, že ho začínají nosit i lidé, kteří se o módu vůbec nezajímají a tím ztrácí smysl.
Bok po boku s poptávkou ale samozřejmě kráčí i nabídka. Každý trend si samy pro sebe derivují i oděvní firmy, až se z norkového kožichu a hedvábné halenky stane leskimová hrůza a hadr na podlahu ve stánku na tržnici. :-) Jak vidíte, součástí módního světa se tak, s pomocí matematiky, stávají i jeho zarputilí odpůrci.
A zajímavá je taky situace, kdy od sebe bloggerky opisují bez toho, aby znaly smysl nebo ho chtěly poznat. Bezhlavý hon za trendem, bez schopnosti pochopit odkud pramení a zamyslet se nad ním, vede k pocitu, že celá blogosféra je vlastně jen tupé neinovativní stádo. Že přece není možné čerpat inspiraci od někoho, kdo ji sám kdesi nabral a ani neví proč.
Nebo ne?
