Módní přehlídka studijního programu Kvantitativní metody v ekonomice

22:42

V páteční podvečer proběhla na VŠE módní přehlídka za velkolepé účasti absolventů studijního programu Kvantitativní metody v ekonomii.
Cože?

Prostě promoce bakalářů se vší slávou. Velkolepá akce, a pokud někdo tvrdí, že statistici, ekonometři a demografové jsou v módě suchaři, nejsou. Nebo ne až takoví, jak by se mohlo zdát.

Když mladí demografové odstátnicovali, hned to druhé, co je po vystřízlivění z oslav napadlo bylo, že ještě budou promoce. Co to znamená? Nové šaty! Nové boty! Nová kabelka! Ne že bychom byly nějaké na oblečení závislé slečinky, ale škoda té příležitosti nevyužít.

- Do promoce zbývá 28 hodin a já ještě nevím, co si obleču.
První záchranu poskytla Kamila Vodochdská a její sukně z jemné světle šedé vlny.
- Do promoce zbývá 5 hodin a já pořád nevím, co si obleču k půjčené sukni. Musí to být bílý top. Ale kde sehnat takový, pod kterým se mi nebude rýsovat spodní prádlo, vylézat ramínka, který nebude poloprůsvitný, muchlavý, vulgární. HM na Příkopech mě zklamal a tak nezbylo než použít osvědčenou poslední záchranu, obchod s látkami. Požadovaný materiál v požadované barvě neměli, je čas na kompomis.
- Do odchodu na promoci zbývá 150 minut. Pořád si nejsem jistá, co si obleču. Na stůl jsem rozložila koupenou látku a začala šít.
-Do odchodu na promoci zbývá 20 minut. Top je ušitý, všechno vyžehlené. Je třeba se rychle nalíčit, učesat, obléknout a vypadnout.

On totiž výběr vhodného outfitu na podobnou slávu není zase taková legrace. Zatímco pro běžné příležitosti je člověk zvyklý že musí dobře vypadat zepředu, při událostech jako předávání cen, vysvědčení nebo svatby, publikum pozoruje především vaši zadní část. A já jsem byla dobře poučena ze středy, kdy promovala moje "švagrová", že kalhotky rýsující se pod sukní, trička pod kterými je vidět podprsenka a obyčejné culíky jsou poněkud nevhodné. Podobně šaty s holými rameny nejsou úplně ono a už vůbec není hezké, když vykukují ramínka z podprsenky. Alchymie.

Samotný slavnostní akt začal nástupem akademiků, zdlouhavým představováním absolventů...a po předání červených diplomů začali lidé ztrácet pozornost. Napjatý sál čekal po skupinkách "na toho svého"... a nebo mu nezbývalo než z nudy sledovat jednotlivé modely.
Některé holky se s tím vypořádaly pomocí volné haleny, tmavých skinny a kozaček. Jiné si vzaly letní šaty a šál. Koktejlky, kostýmky... někdo neuměl chodit v nových botách, při vstupu na pódium a zpět se slečny pevně držely zábradlíčka. Já sama jsem se zuřivě snažila zachovat důstojnost. Podlaha pekelně klouzala, podprsenka hrozila, že se shrne, dotknout se žezla, slibuji, převzít diplom, děkuji, sejít z pódia, usmát se na fotografku...a u toho se nehrbit, tvářit se mile, nebýt křečovitá. Už jsem říkala, že běžné módní přehlídky jsou větší pohoda?

Nakonec to dopadlo dobře. Nikdo cestou nespadl ani neuklouzl. Naše "maminka" doc. Ing. Jitka Langhamrová, CSc. se spokojeně usmívala zpod erárního kloboučku akademického stejnokroje.
A tak díky všem, spolužákům, vyučujícím, vám.
A konec oslav. Magisterské studium není taková legrace jako bakalářské. A v pondělí mám první test.